„Z ubytoven se stávají sociálně vyloučené lokality a to v těchto prostorách žijí často dokonce rodiny s dětmi. Tato forma podpory znamená neefektivní využívání veřejných prostředků státu, doslova jejich mrhání, a je přínosná skutečně jen pro provozovatele ubytoven," píše v otevřeném dopisu mimo jiné starosta John.

Díky legislativním změnám měl být od května letošního roku nutnou podmínkou pro vyplácení příspěvku na bydlení v ubytovnách ze strany úřadu práce nutný souhlas obce. V Zábřehu rada města posuzovala sedmapadesát žádostí, třiatřicet z nich zamítla.

Podobným způsobem postupovalo více měst v republice. Některá dokonce omítla veškeré žádosti. Ministr vnitra Milan Chovanec na to zareagoval novým výkladem zákona. Podle něj už nebude stanovisko města při posuzování žádosti závazné, ale jen doporučující.

„Dochází ke střetu ústavního práva obce na samosprávu a ústavních práv žadatele o přiznání doplatku na bydlení, konkrétně ústavou daného práva na pomoc v hmotné nouzi a spravedlivý proces. Nelze plně upřednostnit jedno z ústavně zaručených práv na úkor jiného," odpověděl ministr Chovanec na žádost ministerstva práce a sociálních věcí o posouzení výkladu zákona.

Starosta John ale takový přístup kritizuje.

„Tento nešťastný obrat jen prohlubuje krizi, ve které se současný systém sociální pomoci nachází. Stejně tak prohlubuje nedůvěru občanů, měst a obcí ve schopnost vlády naší země důležité problémy zásadně a jednoznačně řešit," uvedl František John.

Upozornil, že s takovým přístupem se u příjemců této podpory vytváří a upevňuje nároková mentalita, tedy pocit, že na vyplácení nejrůznějších sociálních dávek mají právní nárok.

S novým výkladem pravidel nesouhlasí ani Svaz měst a obcí ČR.

„Stanovisko se obrátilo o sto osmdesát stupňů. To nedává obcím právní jistotu, jak se mají chovat. Převládá pocit, že dělají zbytečnou práci," uvedl výkonný ředitel svazu Dan Jiránek.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové připraví její úřad ve spolupráci se Svazem měst a obcí novelu zákona tak, aby starostové neztratili možnost bránit se podnikatelům s chudobou, kteří často sestěhováváním lidí vytvářejí nová ghetta.

To má zaručit, že dávku obdrží skutečně jen ti, kteří ji potřebují a současně budou mít díky sociální práci šanci a motivaci svou životní situaci změnit.

„Úřady práce úzce spolupracují s obcemi a v žádném případě nehrozí, že bude narůstat počet bezdomovců. Zejména v případech, kdy různí podnikatelé s chudobou stavějí v obcích proti vůli starostů a občanů nové ubytovny a vytvářejí tak sociálně vyloučené lokality, nepředpokládám, že bude souhlas s vyplácením doplatku udělen," uvedla ministryně Marksová.

V Zábřehu nedostalo souhlas s města s vyplácením doplatku na bydlení například sedmdesát procent lidí z ubytovny Pohoda v Sokolské ulici. Mezi nimi i rodina s dětmi.

Další bydlení mohli zaplatit jen díky tomu, že získali mimořádnou dávku sociální pomoci. Tu je ale možné vyplácet jen tři měsíce. Poslední peníze tak dostanou v srpnu. Co bude dál, nevědí.

„Podle informací, které mám, by si mohli podat žádost o doplatek znovu, pokud si mezitím neseženou bydlení, s tím, že úřad práce bude přihlížet k názoru vedení města, ale také k sociální situaci konkrétních lidí," řekl provozovatel ubytovny Pohoda Jaroslav Pavelka.

Upozornil přitom, že lidé z jeho ubytovny mají zájem spolupracovat s městem. „Rádi by odpracovali třeba dvacet třicet hodin pro město, jako to bylo nutné dřív. Přišli s tím návrhem sami a nemají s tím problém. Musí to ale být nějak organizované," dodal Jaroslav Pavelka.

Podle Kateřiny Sadílkové, pověřené řízením Úřadu práce ČR, budou zaměstnanci všech kontaktních pracovišť úřadu při řešení situace konkrétních klientů spolupracovat s obcemi.