Houby jako zázračné organismy. Neuvěříte, co vše z nich Češi už dokážou vyrobit

Spojuje tak jednotlivé části dohromady a vytváří pevné útvary. Díky své schopnosti rozkládat a následně spojovat dohromady materiály funguje jako živé lepidlo. Podhoubí má tu úžasnou vlastnost, že když ho rozdrtíte a vložíte do formy, zůstává živé. Z jednotlivých částí vystrčí své hyfy, které se napojí na vedlejší hyfy. Vzájemně se poznají, tvoří totiž jeden organismus. Mycelium proto opět sroste dohromady. Když ve formě určíte konkrétní tvar, lze vyrobit vlastně cokoli.

Jak to pomůže ekologii?
Podstatné je, že jde o přírodní organický materiál, který je ze své podstaty obnovitelný. Produkt z mycelia vypěstujete, použijete a pak vrátíte bez následků přírodě. Lze ho jednoduše zkompostovat. Pořád jde však o neprobádaný materiál, houby jsou daleko komplexnější organismy, mnohem silnější, než si většina z nás myslí. Věřím, že v budoucnosti mohou pomoci při záchraně naší planety. Pokud nezačneme přírodní zdroje využívat v kruzích, které jsou v přírodě zcela běžné, a budeme je stále narovnávat do přímek od primárních surovin k odpadu, proměníme naši krásnou živou planetu v jednu velkou skládku. Země to pravděpodobně přežije, s ní i život jako takový, ale my dost možná zmizíme v propadlišti dějin.

close info Zdroj: Se svolením Moniky Kopřivové zoom_in Houbové poličky.

Dá se z mycelia postavit dům?
Když podhoubí vložíte do organického substrátu, například do pilin nebo pelet, začne fungovat jako přírodní lepidlo. Mycelium roste ale i na odpadech s obsahem celulózy, včetně papíru, nebo na kartonu, v seně a slámě nebo třeba v kávové sedlině. Substrát spojí a zcelí. Vznikne mycokompozit, který má výborné tepelněizolační, ale i zvukové vlastnosti. A jako přírodní materiál má velký potenciál stanout v čele udržitelného stavebnictví.

Jeho vlastnosti jsme intenzivně zkoumali letos v létě v rámci projektu Samorost, jehož iniciátorem je Buřinka, Stavební spořitelna České spořitelny. V budoucnosti by proto mohl vytvářet udržitelné alternativy stavebních izolací, jako je polystyren, kamenná a skelná vata, akustických dlaždic nebo obalů výrobků. Nahradí možná sádrokarton a dřevotřísku. Mycokompozit je nadto pevný a samonosný materiál, který je navíc poměrně lehký a hlavně oproti polystyrenu velmi špatně hořlavý, což mu dává značnou výhodu.

Co skrývají houbové čarokruhy? Portály k cizím světům, divoženky i vědecká fakta

Věda

Co už umíte ve své firmě z podhoubí vyrobit?
Zaměřujeme na interiérový design. Mycelium využíváme k výrobě nástěnných dekorativních panelů do kanceláří. Zlepšují akustiku prostoru a jsou z čistě přírodního materiálu. Takže plní nejen funkci estetickou, ale slouží i jako akustický prvek. Společně se sklářskou společností Lasvit a designovým studiem LLEV vznikly dvě udržitelné kolekce skla, pro které vyrábíme biodegradabilní formy z mycelia. Ušetří se masivní bukové dřevo, ze kterého se běžně formy vyrábějí. Navíc tím, že forma specificky odhořívá, dodává sklu jedinečný design a každá váza či sklenička je jiná.

Velkou radost mám ze zmiňovaného projektu Samorost, protože nám umožňuje popustit uzdu fantazii a navrhovat a vyrábět i předměty, které by za běžných okolností nevznikly. Tyto neotřelé koncepty a nápady nám také umožňují získat mnoho nových zkušeností, jak s myceliem pracovat.

Co máte v plánu v blízké budoucnosti?
Na letošním Designbloku se pochlubíme, co se nám už podařilo v rámci interiérového designu dokázat. Projekt Samorost bereme jako odrazový můstek, který nám umožní využití mycelia právě ve stavebnictví jakožto přírodní alternativy k polystyrenu. Do budoucna bychom z podhoubí rádi vyráběli izolace do dřevostaveb. Chceme být ve svém oboru inspirativní. I proto do našich projektů zapojujeme například studenty architektury, designu či biologie. A děláme odbočky typu módní kolekce z houbové kůže. Jsme pořád v experimentální fázi.

close info Zdroj: Se svolením pořadatelů zoom_in Zážitková výstava projektu Samorost.

Jak daleko je konkurence v zahraničí?
Mají před námi náskok patnáct, možná dvacet let. A také úplně jiné možnosti financování a lidských zdrojů. Jdeme ale podobným směrem. Ve Spojených státech z mycelia dělají obaly, vyrábějí pěnu, která slouží jako náhražka polyuretanu. Experimentují s houbovou kůží, dokonce čisté mycelium využívají v potravinářství jako náhražku slaniny. V Evropě se několik firem věnuje interiérovému designu a obalovým materiálům.

Pěstovat houby jste prý zkoušel už jako malý kluk. Dařilo se?
Vůbec se nedařilo. Kamarádka mé mámy, která pracovala ve Výzkumném ústavu bramborářském, mi nosila v zavařovačkách masožravé kytky pěstované na umělé živné půdě. Někde jsem si přečetl, že se tak dají pěstovat i houby. Začal jsem to zkoušet, ale všechno mi zplesnivělo. O nějaké sterilitě prostředí máte ve dvanácti letech velmi mlhavou představu. Na druhou stranu plísně jsou také houby, takže se vlastně dařilo. Kdybych se v té době zaměřil na penicilin, tak jsem dnes v balíku.

KVÍZ: Letoun F-35 se stane páteří českého letectva. Co o něm víte?

Věda a technika

Kudy vedla cesta od pěstování v zavařovačkách k houbovému byznysu?
Těch zatáček bylo více, než bych si býval přál. Vystudoval jsem fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě brněnské Masarykovy univerzity. Zkoušel jsem chovat rybičky, pěstovat akvarijní rostliny, vařil jsem pivo… No prostě šílený experimentátor. Houby mě ale fascinovaly od dětství. Táhlo mě to nim celou dobu, začal jsem je pěstovat v roce 2019. Se svým byznysovým parťákem Jakubem Seifertem jsme je dodávali restauracím. V současné době se zaměřujeme na pěstování a zkoumání mycelia.

S jakým druhem hub pracujete?
Na produkci materiálu na bázi podhoubí se využívají houby s takzvanou bílou hnilobou. Běžně využívané jsou rody Ganoderma, Trametes, Fomes, Pleurotus. My nejčastěji pracujeme s ganodermou neboli lesklokorkou lesklou, chcete-li reishi a hlívou ústřičnou.

close info Zdroj: Se svolením Moniky Kopřivové zoom_in Výroba akustických panelů.

Václavky nebo křemenáče se nehodí?
To opravdu ne. Křemenáče jsou symbiotické organismy žijící na kořenech stromů a v jejich okolí. Václavka patří mezi houby s hnědou hnilobou, která má oproti té bílé jiné vlastnosti. Vytváří nepěkně vykotlané kmeny smrků. Počítám, že po těchto odvážných tvrzeních přijdu o titul, který jsem získal na Přírodovědecké fakultě.

Když mě chtějí kamarádi namíchnout, titulují mě jako botanika, ale vystudoval jsem fyziologii rostlin. V poslední době se považuju spíš za zemědělce s laboratoří.

Jak vlastně pěstování mycelia probíhá?
Substrát je potřeba navlhčit. Poté vysterilizovat, abychom se zbavili konkurenčních mikroorganismů. Následně do substrátu vložíte kulturu houby. Je to podobné, jako když do mouky zamícháte kvasnice. Pak když podhoubí obsadí celý objem substrátu a je krásně bílé, znovu ho rozemeleme a tuhle směs pilin a podhoubí plníme do forem. Tam mycelium znovu sroste, propojí všechny jednotlivé piliny a vytvoří jeden celek. Poté, co výrobek vyndáme z formy, můžeme ho ještě nechat pár dní srůstat, abychom dosáhli pevnější struktury a celistvějšího povrchu, nebo jde rovnou do sušičky. Celý postup je naprosto přírodní a ekologický. Neprobíhají zde žádné syntetické procesy, jako je tomu u polystyrenu, nepoužívají se toxická lepidla, jako tomu je u překližky.

Lesy: poklad, který se musí chránit. Jak jsou na tom české? 22 odpadků na hektar

Věda

Prý zkoušíte krmit mycelium sádrokartonem. Proč?
Ano, zkoušíme to. Mycelium neroste jen na pilinách, ale také na odpadech s obsahem celulózy, včetně papíru, nebo na kartonu, v seně a slámě nebo třeba v kávové sedlině. V dnešní době zvýšeného tlaku na omezení spotřeby a větší racionalizaci využití zdrojů se začínají recyklovat i materiály, u kterých by to dříve nikomu nepřišlo na mysl. Příkladem může být právě sádrokarton. Jen musím upřesnit, že podhoubí krmíme kartonem z recyklovaného sádrokartonu. Sádra se vrací do továrny na sádrokarton, ale znečištěný papír se zatím pouze spaluje, což je škoda. Přijde nám to jako skvělý případ upcyklace. Z poměrně nepěkného odpadu vytváříme nové produkty, které navíc po skončení jejich životního cyklu můžeme znovu recyklovat v naší výrobě. Je to také jedna z věcí důležitých pro našeho partnera Buřinku.

Jak dlouho trvá, než se mycelium promění v mycokompozit?
Mycokompozit vzniká od dnů až po měsíce. Houba v laboratorním prostředí roste zhruba měsíc, následně tři dny až týden v tvarovací formě.

Houby pěstujete. Baví vás ještě jejich sbírání?
Samozřejmě že ano. Na houby chodím a rád je jím. Pravák osmažený v trojobalu je úplně božský. Za zajímavou houbu z kulinářského pohledu považuji třeba i kotrč či smrž, který roste na jaře. Ještě jsem ho nenašel.