Kliknutím zvětšíteRekultivační činnost v severozápadním regionu je už desítky let koncepčně orientována tak, aby v pánevní oblasti vznikla krajina s úměrným podílem lesů, zemědělsky využitelných ploch, území vhodných pro přírodu i různou výstavbu a samozřejmě vodních ploch.
Krajina má být dobře obyvatelná a současně využitelná jak pro místní, tak i pro nadregionální rekreaci. Píše o tom v publikaci Země znovuzrozená (ECOCONSULT PONS, 2015) rekultivátor a krajinný ekolog Stanislav Štýs.
Jezero Milada v Podkrušnohoří:
„Ve vytěžených prostorách pod Krušnými horami do poloviny tohoto století vzniknou vodní nádrže o celkové kapacitě 2,2 miliardy metrů krychlových velmi čisté a všestranně využitelné vody. To odpovídá zhruba polovině současné celostátní kapacitě všech vodních nádrží a rybníků v České republice,“ dodává.
Velký projekt Green Mine
V současnosti je nejnovějším, ale zároveň i největším záměrem projekt Green Mine, za kterým stojí těžební společnost Severní energetická (Sev.en). Chystá se na rozsáhlou revitalizaci končícího lomu Československá armáda, nacházejícího se mezi Mostem a Chomutovem.
Po ukončení těžby má společnost v plánu přeměnit hnědouhelný lom na lokalitu, kde se bude vyrábět bezemisní energie, prostor dostane moderní agroprodukce, vzniknou sídelní útvary.
Nové podnikatelské aktivity jsou postaveny především na výrobě zeleného vodíku a na dalším zpracování vedlejších energetických produktů, jejichž možnosti skupina Sev.en zkoumá ve spolupráci s akademickým světem s maximálním respektem k přírodě. Vznikne zde nové Komořanské jezero a s ním i možnosti pro rekreaci a turismus.
Vizualizace prostoru Green Mine s fotovoltaickými elektrárnami, a to jak klasickými polními či na střechách budov, tak i umístěných na pontonech
„Změněný ráz krajiny a nová struktura ekonomiky mají ambici vytvořit z regionu atraktivní místo k životu. V průmyslových zónách vznikne až tisíc pracovních míst. Projektem se nad rámec své rekultivační povinnosti hlásíme k zodpovědnosti za dlouhodobý a udržitelný rozvoj oblasti, ve které žijeme a podnikáme,“ nastínil vedoucí transformačních a rozvojových projektů skupiny Sev.en Pavel Farkač.
Na záměru spolupracuje řada odborných expertů a partnerů.
Nahrává se anketa ...
U jezera vznikne obytná čtvrť Nové Komořany, fotovoltaické elektrárny, a to jak klasické polní či na střechách budov, tak i umístěné na pontonech na hladině budoucího jezera. Prostor dostane také moderní zemědělství.
Jak upozorňuje web projektu Green Mine, přednost budou mít novinky vhodné pro tuto lokalitu před klasickou zemědělskou výrobou, a to v podobě takzvané akvaponie. Jedná se o obhospodařování vodních ploch s cílem produkce ryb, a hydroponie, která zahrnuje pěstování rostlin bez půdy v roztoku.
Vodní nádrž Barbora:
Pohnutá historie místa, kde kdysi bylo Komořanské jezero, začne brzy psát svou novou kapitolu. Těžební prostor zaplní voda. Tentokrát ale nepůjde o mělké jezero. Původní jezero, které vzniklo přibližně před 15 tisíci lety, se nacházelo pod Krušnými horami nedaleko zámku Jezeří. Bylo mělké a průtočné.
„Jeho rozloha dosahovala až 56 kilometrů čtverečních,“ informuje portál Wikipedia. Kompletně vysušeno bylo na příkaz knížete Ferdinanda z Lobkovic po roce 1831. Nové jezero se má svou rozlohou blížit rozměrům původního Komořanského jezera.
Nejstarším je Kamencové jezero
V souvislosti s přeměnou krajiny poznamenané těžbou již několik nových jezer vzniklo. Asi nejstarší vodní plochou na severu Čech, která byla pravděpodobně vytvořena působením člověka, je Kamencové jezero v Chomutově.
Kamencové jezero:
Vzniknout mělo někdy snad koncem 18. století zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic nebo vyhořením uhelné sloje. Přesný způsob ani doba kdy jezero vzniklo nejsou s jistotou známy. První zmínka o jezeru pochází až z roku 1818. Krajinný ekolog Stanislav Štýs zmiňuje, že jde o nejstarší hydrologickou rekultivaci po těžbě kyzových jílů.
Mezi prvním novodobými vodními plochami, které bez pochyb vznikly přičiněním člověka po skončení těžby, byly vodní nádrže Benedikt a Matylda v Mostě. Uměle vytvořené jezero Benedikt vzniklo po ukončení těžby ve stejnojmenném Lomu na přelomu 60. až 70. let.
Vytěžený důl byl zaplaven a využíván jako přírodní koupaliště. Matylda byla vytvořena při rekultivaci zatopením bývalého lomu Vrbenský.
Barbora, Milada nebo Most
Vodní nádrž Barbora na Teplicku vznikla v 70. letech minulého století, a to zatopením stejnojmenného nejdříve hlubinného a pak povrchového dolu. Má rozlohu 55 hektarů a hluboká je 60 metrů. Později byl samovolně naplněný lom zprůtočněn.
Freediving, Barbora u Teplic:
V současnosti je v nádrži kvalitní pramenitá voda s dobrou průhledností. Plocha je využívána pro rekreační koupání. Slouží také k výcviku sportovních potápěčů, k jízdám na plachetnicích nebo jako plocha pro windsurfing. V letních měsících je oblíbeným cílem návštěvníků z celého širokého okolí.
Další větší jezera pod úpatím Krušných hor vznikla až v posledních desetiletích. U krajského města Ústí nad Labem, v prostoru po těžební jámě hnědouhelného Dolu Chabařovice, je to jezero Milada.
Nachází se v místě bývalých obcí Lochočice, Otovice, Tuchomyšl, Zalužany a Vyklice. Má rozlohu 252,2 hektaru, takže je o něco málo menší než Máchovo jezero. Průměrně je hluboké 15,5 metru a maximálně 24,7 metru. Objem vody činí 35 601 000 metrů krychlových.
„Napouštění jezera započalo v roce 2001, dokončeno bylo v roce 2010,“ uvádí společnost Palivový kombinát Ústí nad Labem, která se zabývá sanací, rekultivací a revitalizací krajiny poškozené těžbou. Jezero a jeho okolí slouží k rekreačním a sportovním účelům pro obyvatele města a jeho širšího okolí.
Jezero Milada:
Na Wikipedii se dočteme, že do budoucna se počítá se vznikem i rekreační výstavby, včetně přístavu. Zajímavostí je, že jezero v létě 2022 sloužilo jako zdroj vody pro letecké hašení velkého lesního požáru v Národním parku České Švýcarsko.
Vyhledávaným rekreačním cílem je jezero Most. Vzniklo jako výsledek rekultivace bývalého hnědouhelného dolu Ležáky. Pojmenováno bylo k uctění památky královského města Most, které muselo být kvůli těžbě uhlí zbouráno.
Jezero Most:
Vodní plocha má rozlohu 311 hektarů, délku 2,5 kilometru a šířku 1,5 kilometru. Maximální hloubka je 71 metrů, průměrná 22 metrů. Jezero má objem 69,8 milionů metrů krychlových. Veřejnosti je přístupné od 12. září 2020.
Areál je od května 2021 napojen na síť městské hromadné dopravy. Napouštění bylo slavnostně zahájeno 24. října 2008 a trvalo do června 2012.
V roce 2013 bylo v jezeře zjištěno 6 druhů vodních měkkýšů, z toho 5 druhů sladkovodních plžů a jeden druh mlže.
Sčítání ptactva v lednu 2019 ukázalo, že vodní hladina a okolí je domovinou celkem 6 042 ptáků náležejících k 22 druhům. Podle mosteckých ornitologů takto vysoký počet řadí Most mezi prvních deset nejvýznamnějších zimovišť vodních ptáků v České republice.
Od hradu Hněvín je nádherný výhled na „mostecké moře“ – jezero Most. Rychle zde přibývá atrakcí, které lákají návštěvníky ke sportu i k odpočinku
Kromě pláží jezero nabízí občerstvení a řadu atrakcí pro děti i dospělé. Nedávno přišla tamní radnice s návrhem studie, která by u jezera umožnila výstavbu nové městské čtvrti. V příštím roce se pak od 26. července do 11. srpna u jezera uskuteční Olympijský festival Paříž 2024.
Medard drží prvenství
Největší umělým jezerem v České republice je od roku 2020 vodní nádrž Medard, nacházející se na Karlovarsku. Jezero leží severozápadně od Sokolova, mezi Svatavou a Habartovem. Vzniklo z bývalých povrchových lomů Medard a Libík, které se postupem těžby spojily v jeden.
Samotná těžba v této lokalitě byla ukončena v březnu roku 2000. Napouštění začalo v roce 2008 a plánované výšky hladiny bylo dosaženo o osm let později.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
