Psala se 50. léta a československý komunistický režim měl dostal od Sovětského svazu za úkol těžit a pro další zpracování připravovat uranovou rudu, smrtelně nebezpečný radioaktivní materiál. A protože daším úkolem bylo pozavírat politické odpůrce a potrestat je tvrdou, až nelidskou prací, mělo zadání od Sovětů řešení. Na práci s uranovou rudou nasadit politické vězně.

Vlčí boby lemují cestu k havranské rozhledně.
Český les jako na dlani. Nejvyšší bod Tachovska nabízí úchvatný výhled

Ruda byla i za další místa v Československu zpracovávána v letech 1951 až 1956 ve Vykmanově u Ostrova na Karlovarsku. Místo záhy dostalo děsivou přezdívku – Rudá věž smrti. Když ho nyní turisté navštíví, rychle pochopí, proč je právě takovýto název více než příhodný.

L jako likvidační

„Pracovali zde převážně političtí vězni, kteří byli umístěni do nedalekého pracovního tábora s označením L, což znamenalo výraz likvidační. Pobývalo zde najednou až tři sta vězňů. Při úpravě uranové rudy pracovali v nelidských podmínkách. Navíc byli neustále ohrožováni nebezpečným materiálem a prakticky bez ochranných pomůcek. Dýchali tak i radioaktivní prach. V průměru trval takový vězeňský pobyt rok. Jsou však známy i případy tříletého vězení,“ připomněl kus temné socialistické historie Jakub Jelen z MAS Krušné hory.

Zdroj: Youtube

Vězni byli nuceni vyvážet rudu naloženou ve vozících do nejvyššího patra věže a přesypávat ji na obrovská síta. Těmi ruda padala až do přízemí. Dole pracovali další vězni, kteří měli za úkol pomocí dřevěných palic napěchovat rozmělněnou rudu do železných barelů. Až je naplnili, byly zapečetěny a odvezeny do Sovětského svazu.

Jakub Jelen z MAS Krušné hory dodal, že nemalá část vězňů zemřela ještě během pobytu ve vězení či brzy po svém propuštění. Umírali obvykle v krutých bolestech, které přináší rakovina či nemoc z ozáření.

Na přelomu 50. a 60. let 20. století se komplex budov stal součástí nově vybudovaného trolejbusového závodu Škoda Ostrov. Podnik pak v roce 2008 po ukončení výroby Rudou věž smrti i s příslušným pozemkem daroval Konfederaci politických vězňů ČR. Uvádí to turistický portál icoostrov.

Buková hora se tyčí nad Verneřicemi.
Bukovou horu obklopují trosky zaniklých vesnic. Výhledy na Labe vám vezmou dech

Ve stejném roce byla Věž smrti prohlášena za národní kulturní památku. O jedenáct let později byla Rudá věž smrti spolu s dalšími sedmnácti lokalitami v německém Sasku zapsána pod souhrnným názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO.

Otevření nové expozice

Web dále připomněl, že loni byla v Rudé věži smrti otevřena nová expozice připomínající život vězňů v uranovém lágru tehdejšího komunistického Československa. Výstava mimo jiné  předvádí, co se stalo s člověkem, když se dostal do tábora a stal se součástí otrocké masy.

Expozice v Rudé věži smrti je otevřena od července do září, vždy o víkendech a svátcích.

Expozice nabízí medailonky skutečných vězňů a přibližuje jejich vzpomínky včetně popisu běžných dnů v lágru a krutého zacházení ze strany dozorců. Nechybí ani informace o historii těžby uranové rudy v Československu.

Poslední část historie přibližuje osud areálu po ukončení zpracování těžby. Popisuje, jak se zde vyráběly trolejbusy, a připomíná skutečnost, že část areálu dodnes slouží jako vězení, byť s mnohem mírnějšími podmínkami k životu než přes sedmdesáti lety.