Po svobodě a volnosti touží
na doživotí odsouzený člověk,
stejně jako pták s polámaným křídlem.

Dotknout se nebeské klenby,
menstruující krvavý déšť odpuštění,
odplout domů na vlnách bezvětří…

To je věčné ptačí přání,
jež slyší pouze nebesa;
nedotknutelná k vrcholu,
ovšem strážným pohledem
držící souměrnost našich Osudů.

Ucítit teplý záchvěv
vánku ve tváři,
s dalším dnem
si vykročit
do nového života.

I po tom touží člověk,
který udělal mnoho chyb,
a mnohá muka vykonal na druhých…

Zasluhuje však takový hříšník svobodný život?