Z tisku i jiných sdělovacích prostředků vidíme, slyšíme a čteme, že počasí si dělá, co chce. Dříve se prostě řeklo, je škaredě. Na Medarda platilo, Medardova krápě, čtyřicet dní kape, kapalo, nebo také ne. Dnes se špatné počasí označí jako záhadné jevy, které mohou ohrozit život na planetě. Je pěkně teplo, dochází k oteplování planety.

Odborníci disponují s dokonalými počítači a informacemi ze satelitů a stejně se předpovědím nedá věřit. Když se mluví o suchu, zde jde o smutnou pravdu. Dá se počasí, nebo alespoň ty negativní vlivy ovládnout, asi ne. Dají se však ovládnout kroky lidstva, které na dopady vliv mají. Voda teče vždy z kopců do údolí. Již naši předkové uměli vodu zadržet i bez počítačů a satelitů. Postavily v korytech řek splavy, vzniklo pod splavem hlubší místo a voda se zpomalila, navíc se zvýšila hladina spodních vod.

Na horních tocích potoků a řek se voda zdržela a posloužila přírodě. Lesy byly v okolí a tak se základní materiál, kmeny stromů dovezli do vesnic a lidé si sami pomáhali se stavbou vodních děl, následně si jich vážili a udržovali je. Pamatuji si, jak se koryta začala takzvaně regulovat. Ve skutečnosti se pouze vodě usnadnil rychlý tok volným korytem a tak začala být voda vzácná.

V případě oblasti Jeseníku šlo o toky do povodí Baltu, tedy Povodí Odry, jinde, například od Starého města voda teče do Dunaje a dál do Černého moře. A voda tekla, bez překážek a velmi rychle. Někde se problém řešil vybudováním údolních přehrad, jinde záchytná jezera. Některé přehrady byly hlavní zásobou pitné vody pro velká města. Jinde se reguloval tok a snižovaly se následky povodní.

Jak je u nás zvykem, novodobí odborníci se představili svou formou řešení problémů. Když se přidali pracovníci rozhlasu, televize i novináři, četli a slyšeli jsme nářky, jak nám bývalé vedení země škodilo. Zatopila se některá údolí, vyhynuli nějací brouci, nebo zvířátka, spíše se ale pouze přestěhovali jinam.

Narušila se krajina a majitelům okolních polí byla půda ukradena. Tehdejším odborníkům se doslova říkalo, že škodili nám občanům. Při snížení škod po vydatných deštích se prostě nemluvilo, problém však byl vyřešen. Dnes odborníci v péči o krajinu, různí ochranáři a také politici, zneužívající problémy ke zviditelnění přišli s nápadem, vybudovat přehrady, zřizovat rybníky, často ty, které jejich předchůdci nechali zlikvidovat, a voda se nemohla držet v krajině.

Mluvit o udržení vody na polích je jiný problém, to si musí řešit odborníci na dotace zemědělcům. Co udělá například pěstování brambor či cukrovky, víme. Řepka nekonečné oplocené pastviny, jediná forma obdělání půdy je špatnou cestou. Stejně tak je jiný problém napadení lesů kůrovcem, proč se rozšířil brouk do spousty lesů a co nám říkali o zákazu prací v lese, kde se nechal brouk rozšířit a dnes se nedá zastavit.

Paseka není tou správnou zásobou vody. Již jsem poukázal na několik ochránců přírody a výsledky jejich odborných posudků s negativními výsledky. Škoda je, že se různí odborníci stále snaží něco ovlivnit.

V malých obcích měli majitelé domků své studny. Někomu, jak se říká studna vyschla, spíše však klesla hladina spodních vod a voda je, ale hluboko. Aby to nebylo snadné, začalo se s evidencí studní, lidé museli nahlásit studnu u novějších domů, ty starším považovali za dědictví z minulých let. Nahlásilo se odběrné místo a začala platit nějaká pravidla.

Lidem se to nelíbilo a raději se o studny přestali zajímat. Různé chlorátory a podobná zařízení se zrušilo a dnes jsou studny spíše pouhou dírou v zemi. Já se přiznám, studnu mám ve sklepě a používám vodu pouze jako užitkovou, určitě je nás spousta, rovněž také těch, kdo si studnu opravili a dále používají. Když přirovnám dnešní pomoc s dotacemi na dešťovou vodu, říkám si, kde byli odborníci, když jsme obnovovali studny, proč nenabídli také dotace, zdokonalili bychom studny do stavu pro pitnou vodu. Dnes ony barely nic neřeší. Množství vody je zanedbatelné a situaci nevyřeší.

Stav našeho potoka je takový, že po poslední regulaci břehů a prohloubení koryta spíše vidíme krajinu jako u rýžových polí. Tráva roste jako z vody a správce toků se jen dívá. Co by udělala tráva v případě zvýšení hladiny nikdo neví, voda by odtekla, ale nejdříve nadělala škody, jako poslední povodně.

Nesmíme zapomenout na naše politiky. Bude sucho, zdražíme potraviny, vybudujeme přehrady a voda bude kolem břehů, na pole kolem vesnic se nedostane. Nebylo by dobré, například kolem lesů využít kulatinu s kůrovcem k vybudování dříve osvědčených zpomalovačů vody, zvedla by se hladina spodních vod a to podstatné, voda by byla tam, kde ji potřebujeme, ne v údolí kolem přehrady. Asi se tato forma nevyužije.

Dnes se vše digitalizuje a vše se ani tiskárnou 3D nepostaví, odborníci sice mají vysoké školy, obory, které vystudovali však jsou neuvěřitelné, podle mého názoru nepoužitelné v životě. Selský rozum, to bylo bohatství. A odborník, například tesař a chuť do práce. To byli tehdejší odborníci. Kontrolorů, lidí s tituly, politiků již mám dost. Jen té vody je stále málo.

Bohumil Poulíček