Kůrovcová kalamita, sporná rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky v lokalitách s nejvyšší ochranou, neřízený rozvoj těžkého turismu v oblasti Dolní Moravy, výstavba a dokončení rozhledny na Králickém sněžníku, přehrada pod Paprskem - to jsou příklady symptomů doby, která stále skrze své odpovědné instituce nepochopila, že “zájmy přírody” jsou ve skutečnosti zájmy člověka a jakékoliv další ukrajování toho nejcennějšího, co nám tu ještě z málo dotčeného přírodního ekosystému zbylo, bude pro nás a další generace fatální. 

Přesto - existuje určitá naděje, že se postup extenzivní civilizace podaří zastavit a nastane vědomá snaha většiny společnosti svůj rozvoj co nejvíce ladit podle dlouhodobějších cílů, než je krátkodobý profit.

Minimálně v oblasti letmého průzkumu voxu populi na Facebooku to vypadá, že velká část lidí už nechce další monstr-atrakce v přírodě, přeplněná parkoviště, nové lanovky a mizení cenné přírody. 

Rychlebské hory v tomto ohledu zatím zůstávají stranou zájmu developerů a velkých investic. Krom fenoménu Rychlebských stezek, kde se podařilo vybudovat zcela přírodní systém trailů a provozovat stezky v duchu blízkém měkkému turismu - např. přírodní kemp, komunitní udržování stezek, respektování místních podmínek, filozofie “musíš si to zasloužit” manifestovaná vyloučením elektrokol, se do Rychleb zatím nedostal velký kapitál, který by nějak významně ovlivnil povahu tohoto unikátního přírodního území.

A místní lidé, jak se zdá, zatím nevolají po budování sjezdovek, velkých hotelů, obřích lanových parků a visutých “stezek v oblacích”. 

Před několika lety vznikla na jednom z Ranních klubů, které probíhaly na Javornicku,  myšlenka propagovat Rychleby jako “hory ticha a zastavení”.

Na setkání ranních klubů přicházeli občané, byli tam zváni i zástupci místních samospráv, a slogan hor ticha a zastavení byl postupně představen a jeho význam s místními aktéry prodiskutováván.

V diskuzích se ukázalo, že myšlenka Rychlebských hor jako klidného a civilizací nepolíbeného koutu naší země je lidem blízká a vystihuje současnou povahu tohoto hornatého výběžku Jesenicka.

Je to právě tato kvalita - relativně malý počet turistů, odlehlost, divokost a neexistence těžké turistické infrastruktury, kterou se tyto hory mohou pyšnit.

Takových míst již u nás nezbývá mnoho a podobné kvality se stávají čím dál více jedinečné a vyhledávané, a to ne jen “baťůžkáři” a tuláky, ale i běžnými mainstreamovými turisty či dovolenkáři. 

Aby tyto jedinečné kvality zůstaly zachovány, je potřeba, aby byly vnímány jako takové všemi skupinami obyvatel, od místních samospráv, občanů až po podnikatele v turistickém ruchu.

Toto je, myslím, ještě důležitější, než případné vytvoření CHKO Rychlebské hory, které je díky kvalitám a hodnotě oblasti nabíledni a odborně připravená, nicméně pro něj zatím nebyla dostatečná společenská poptávka a politická podpora. 

Tlaky na ukrajování přírodního bohatství Rychleb tu jsou a jistě ve větší míře budou stále přicházet  - důležité pro tento region bude obecné povědomí o kvalitách, které ho činí jedinečným a které je potřeba hájit a ochraňovat.

Věřme, že tyto hory ticha a zastavení najdou oporu mezi většinou vrstev zdejších obyvatel a odolají snahám je nějakým zásadním způsobem učinit z hlediska budoucnosti destruktivně “atraktivním”. 

Lukáš Morávek,
jesenický rodák, radní města Jeseník, člen Strany zelených, aktuálně žije v Rychlebských horách