Na recepci nemocnice se ptám co a jak. Mladé a sličné sestřičky hned využívají můj fotoaparát a zaujímají postoje zkušených modelek. 

Mířím na dětské oddělení za nemocničním klaunem, ale nevím kam mám jít. Potkávám mladého muže s holčičkou a ptám se, kde ono oddělení najdu. „Pojďte se mnou, já si právě jdu na porodnici vyzvednout manželku s miminkem.“

Na chodbě dětského oddělení sedí u stolku z různými dárky mladý hasič. Je připraven poradit dětem i maminkám s hasičskými kvízy. Kluci i holky se dobře baví, všichni se těšíme na příchod klauna. Najednou se objeví, jsou dva, pán a mladá dáma. Už při vstupu nás pobaví, jedná se o herce z olomouckého divadla, ti pravidelně nemocnici a malé pacienty navštěvují. V pokoji právě sedí tatínkovi na klíně malý kluk, kterému rovnali ruku. Při vstupu na oddělení velmi plakal, zranění bylo bolestivé. Oba klauni se snaží, nafouknou balónek a pinkají si zatím s tatínkem, na tváři se malému klukovi konečně objeví úsměv, taková je síla hry.

Ještě si u stánku vyzvednu plátěnou tašku na nákupy, ta stará už je ošoupaná. Sejdeme se zase v šumperské nemocnici za rok, snad tentokrát nic tuto zajímavou akci nepřekazí.

Autor: Lenka Hoffmannová