Během večera se v jídelně promítaly filmy o problematice bezdomovectví, na kterou byla celá akce zaměřena. Příchozí se setkali s klienty místních zařízení Armády spásy a pozorně poslouchali jejich příběhy. V jídelně se potkávám s paní ředitelkou, která mě instruuje, co můžu a nemůžu uveřejnit.
Armáda spásy u nás provozovala dobročinnost už od vzniku Československa. Po roce 1989 obnovila tato církev s centrem v Holandsku své aktivity.
„Dobrý večer,“ pozdraví mě dvě ženy zahřívající se u ohně. Okolo jsou rozloženy palety pokryté lepenkou. Usedáme na ně a povídáme si. „Chcete se podívat na ubytovnu?“ zvou mě ženy dále. Se zájmem přijímám jejich pozvání a prohlížím si místo, kde mohou strávit noc vybavené sanitárním zařízením a šatnou s červenými zamykatelnými skříňkami.
Mají tam teplo a čisto, uklízí si samy. Aby mohly přespat v ubytovně, musí přijít včas a musí tam být volné místo. O noclehy je samozřejmě velký zájem zejména v zimě. V areálu ještě Armáda spásy provozuje ubytovnu pro muže, celodenní Azylový dům a Přístav pro seniory a nemocné s bezdomoveckou historií.

Všechny budovy jsou k mému překvapení moderně přestavěny. Vzpomínám na stroze zařízené budovy bývalého učiliště na akcích Civilní obrany. K článku připojuji fotky z bezdomoveckého ubytování v přírodě,foceno z vlaku.
Autor: Lenka Hoffmannová

