Web ministerstva obrany uvádí, že se Viktor Wellemin narodil 24. března 1923 v Praze do židovské rodiny. Podle informací, které Wellemin sdělil projektu Paměť národa v roce 2015, vstoupil spolu se svým bratrem Adolfem do armády 14. května 1942. První bojové nasazení, kterého se zúčastnil, byla obrana Haify.

S Československou samostatnou obrněnou brigádou se Wellemin zúčastnil invaze a s jednotkou postupoval až do Dunkerque. Dobrovolně se přihlásil k útoku na německé pozice, kterým chtěli českoslovenští velitelé oslavit vznik republiky 28. října. Při útoku byl těžce zraněn do levé ruky.

Při akci v Dunkerque zemřeli dva Welleminovi spolubojovníci, on sám byl zraněn na několika částech těla a na noze mu chyběl kus paty. Jelikož zranění bylo dlouhodobé, byl odvezen na léčení do Anglie.

Po zlepšení jeho zdravotního stavu byl odvelen k náhradnímu tělesu do Westcliffu, který leží západně od Londýna. Tam trávil většinu času s tetou.

Konec války a jeho oslavy tak zažil v Londýně. Po návratu do Prahy v roce 1945 zjistil, že jeho rodina byla nacisty vyvražděna. Jako západní voják byl následně z armády propuštěn.

Viktor Wellemin za své zásluhy obdržel řadu vyznamenání včetně medaile Za chrabrost, vojenské medaile VB-SV a britského vyznamenání Africa Star. V roce 2015 obdržel Záslužný kříž ministra obrany ČR III. stupně a v roce 2017 Záslužný kříž ministra obrany ČR II. stupně. V roce 2015 se stal laureátem Ceny Paměti národa.

Aneta Daněčková