Všechno začalo sněhovou bouří v úterý 18. ledna 2000, řádila od dopoledne do zhruba 13 hodin. Sněžení a obrovský vítr působily bílou tmu a návěje. Nebylo v lidských silách udržovat průjezdné hlavní tahy, natož ty vedlejší. Ve dnech, které následovaly, se situace nezlepšovala, spíš naopak.

Autobus zapadl na 15 hodin

Uvízly kamiony i osobní auta, u Štěpánovic na výpadovce z Třebíče na Moravské Budějovice zapadla sanitka. O pár kilometrů dál směrem k Budějovicím se 15 hodin nemohl hnout z místa autobus i s cestujícími. Kamiony zablokovaly silnice u Svatoslavi, Pocoucova, Jinošova, Kralic a v dalších úsecích. V pátek 21. ledna situace vygradovala v rozhodnutí přednosty okresního úřadu, které například třebíčský silničář František Šeda, jenž sloužil od roku 1984, nepamatoval. „Musely nastoupit tanky. Bylo to výjimečné,“ vzpomíná.

Tuhou zimu dokumentují i domácí archivy. Podobně to v roce 1985 vypadalo ve většině obcí.
Byla to zima jak se patří. Dlouhá a tuhá, píší kronikáři

Třebíčští hasiči mají v kronice, kterou pečlivě vedou, u téhož data zmínku, že byl v okrese v devět hodin ráno vyhlášen stav ohrožení. „Byl povolán pluk civilní obrany Bučovice,“ zapsal kronikář. Život se téměř zastavil. Snad nikdo z dojíždějících se nedostal do práce, natož včas. Bučovičtí vojáci několik dní pomáhali zprůjezdňovat silnice a vyprošťovat zapadlá vozidla. Parkovali v areálu profesionálních hasičů v Třebíči ve Žďárského ulici.

Teplý čaj v sokolovnách

Na události těch dní si dodnes pamatuje třebíčský hasič Bohumír Tichý, protože zrovna sloužil. Jezdil s hasičským vyprošťovacím vozidlem. „Začali jsme u Štěpánovic, tahali jsme zapadlá auta, radili jsme řidičům. V obcích byla ustanovena záchytná střediska, protože se provoz nepouštěl dál. V sokolovnách například zástupci obcí dávali řidičům čaj a občerstvení, stávalo se totiž, že jel někdo z Prahy a uvízl u násl, tak aby se měl kam uchýlit," vzpomíná Tichý.

Potom jel s kolegy vyprošťovat cisternu do Jinošova. „Na tu už jsme ale nestačili. Museli jsme počkat, až přijedou Bučovice s těžkou technikou. Proto jsme přejeli na trasu Kralice - Náměšť, která byla naprosto ucpaná osobáky. Posílali jsme je do Kralic a Náměště, kde zůstávaly. V noci naštěstí přijely ty Bučovice s vyprošťovacími tanky a dalšími vozidly," zmínil pan Bohumír.

Heraltické podzemí prameniště dává o třetinu méně vody, než kdysi.
Sněhu je málo, na doplnění zásob pitné vody nestačí

Bučovičtí si nejdřív museli upravit prostor na parkování v areálu profesionálních hasičů ve Žďárského ulici v Třebíči, protože vše bylo úplně pod sněhem. A hned se dali do práce. „První jízdy mířily na Čechočovice a pokračovalo to dál a dál, událostí bylo moc," dodal hasič Bohumír Tichý s tím, že za desítky let své praxe u hasičů na Třebíčsku nezažil situaci, kdy by bylo nutné přijímat tak rozsáhlá opatření kvůli kalamitě

Zapadlá lokomotiva

V té době ovšem byla kritická situace v celé republice. Ani železničáři to neměli snadné. Například na trati Horní Cerekev – Jindřichův Hradec kvůli návějím vykolejila přední osou lokomotiva osobního vlaku. Zhruba po týdnu přišla obleva, v následujících týdnech ale další sníh.

Vydatný leden i únor 2010

Když už jsme u výročí - ani před 10 lety nebyla Vysočina region chudý na sníh. Do poloviny února ho v kraji napadlo tolik, že by 4,5 krát zaplnil Dalešickou přehradu. V současnosti odborníci předpovídají, že nás čekají úplně jiné zimy. Například v nižších polohách podle nich nasněží maximálně v osmi dnech za sezonu.

Roky 2000 a 2010 se objevují na předních příčkách tabulky hydrologů, která znázorňuje 10 sněhově nejbohatších let v tomto období, tedy na počátku roku. Tabulku zveřejnil Český hydrometeorologický ústav a zařadil do ní posledních 50 let. Například v 5. týdnu roku 2000 leželo na území dnešního Kraje Vysočina 268,6 milionů kubíků sněhu. V roce 2010 to bylo dokonce 513,8 milionů kubíků sněhu. Ovšem na přelomu letošního ledna a února to bylo pouhých 27,02 milionů metrů krychlových sněhu. Mimochodem Třebíčsko je zčásti odkázané na dodávky pitné vody ze sousedního Znojemska. Zdrojem před úpravou je Vodní nádrž Vranov. A ta je v současnosti poloprázdná.

Zdroj: ČHMÚ a PMO