Na mnoha místech začaly rychle růst barikády. V Kyjích je odešel bránit i jistý Josef Lhota. „Žena na něj volala, že si doma zapomněl klíče, ale on odpověděl, že už je nebude potřebovat. A skutečně se nevrátil. Padl v Českobrodské ulici,“ popisuje vyprávění jedné z pamětnic kronikářka Tereza Střelbová. Podobných příběhů o statečných obyvatelích hlavního města se odehrály stovky.

Vyjednávání provázelo násilí

Svou hrdinskou povahu ukázali Pražané ve Vysočanech. Zaměstnancům ČKD, kde se opravovaly německé tanky, se podařilo ukořistit několik z nich.

V nich se pak vydali směrem k vysočanskému nádraží, kde plánovali zastavit vojenský vlak s padesáti obrněnými vozy, jedoucí do centra. Obě strany nakonec začaly vyjednávat, ani to se ale neobešlo bez násilí.

Most Barikádníků – Trojský most šli bránit nejenom trojští muži, ale také ženy. Společně postavili přes 20 barikád, které pomohly zabránit německému protiútoku. V roce 1946 byl most na počest statečných Trojanů přejmenován na most Barikádníků.
Pražské povstání: pomoc vlasovců, zbraně v zoo i kapitulace zmařená policií

„Během jednání byl zákeřně zastřelen šéfpilot Rudolf Dalecký. Poté se rozhořel prudký boj a Němci se vzdali. Ve škole byl zřízen zajatecký tábor, kterým během bojů prošlo 10 177 zajatců,“ píše se ve vysočanské kronice.

Lstí získaný vysílač

Ve Strašnicích se Pražanům povedl vychytralý trik. Jeden z bojujících zavolal místní jednotce SS jménem SS-Gruppenführera a německy mužům nařídil, aby předali vysílač českým technikům.

Ti poté Pražanům podávali zprávy o bojích a prokládali vysílání pochodovou hudbou. Někde místní lidé vykopávali zbraně ukryté ještě před válkou. Tak tomu bylo i v případě Vršovic.

V ulici Pařížská, která se ze Protektorátu jmenovala Norimberská, zničili povstalci obrněné vozidlo.
Tři čtvrtě století od osvobození: nejtěžší boje proběhly v centru Prahy

Hlavním úspěchem povstalců bylo dobytí dříve obsazených kasáren a vršovického nádraží, kde přinutili vzdát se Němce v obrněném transportéru. Pohrozili jim totiž rozdrcením těžkými vagony puštěnými z kopce. Kromě toho se podařilo zatarasit oba vinohradské tunely a ukořistit německá děla ostřelující Prahu.

Návrat vlády

Postupem času se německé pozice stávaly neudržitelnými a nacisté se snažili z města uprchnout. I během ústupu si však počínali nesmírně tvrdě, jak zmiňuje kronika Velké Chuchle: „Prchali ke Zbraslavi. Ukradli rolníkům koně i vozy. Na přejezdu dráhy v obci zanechali vlečný vůz naložený municí a zapálili jej. Výbuchy byla vyražena okna v celém okolí, zapálen strážní domek a koňské stáje na závodišti; tři koně uhořeli.“

Mezitím z letňanského letiště vzlétlo letadlo s československými výsostnými znaky, které monitorovalo rozložení německých vojsk a rozhazovalo letáky.

Potravinové lístky z roku 1945.
Jídlo během povstání dodával Praze venkov, říká historik o dění před 75 lety

Krátce po osvobození přistály na letišti letouny 1. československé letecké smíšené divize a s nimi i major František Fajtl. Dne 1. června 1945 se pak za přítomnosti prezidenta Edvarda Beneše konala slavnostní přehlídka této divize.

První zastupitele československé exilové vlády přivítali Pražané na letišti v Kbelích 10. května. Na počest jejich návratu byla uspořádána vojenská přehlídka.

Pražské povstání. Boj o rozhlas.
OBRAZEM: Pražské povstání vypuklo před 73 lety. Podívejte se na unikátní snímky