„Soupeř hrál převážně tak, že se od středních záložníků snažil nakopávat míče za naši obranu, zatímco my jsme se snažili hrát po zemi. To se nám celkem dařilo a měli jsme šance, které jsme celkem záhy proměnili. Myslím si, že jsme také předváděli poměrně hezký fotbal," popsal tento 31letý borec ve zkratce utkání, ve kterém jeho celek příliš tvrdé konkurence nepoznal.

Co se pak týče branek, dá se říci, že právě Hatoň dával ty důležitější. Nejdříve totiž ve čtrnácté minutě otevřel skóre a ve dvacáté pak svému týmu vrátil vedení jen tři minuty poté, co hostující Jiří Karlík vyrovnal na 1:1. Svůj hattrick pak završil v minutě 73., když zvyšoval už na 4:1. Kromě něj za Bohdíkov skórovali ještě Jakub Hlavatý, Petr Šárnik a Petr Vokurka.

„První dva góly jsem dal po akcích z křídel. Dostal jsem balon pod sebe na šestnáctku, v prvním případě jsem skóroval i díky teči jednoho ze soupeřů a v tom druhém jsem dostal přihrávku více méně před prázdnou branku. Třetího gólu jsem pak dosáhl z volného přímého kopu ze zhruba osmnácti metrů," popsal, jak svých přesných zásahů docílil.

A jako obvykle nemohlo za tento počin na hřišti následovat nic jiného, než klasická česká pokuta v tekutém skupenství. „Samozřejmě, to je u nás standard," směje se a stále ještě se smíchem v hlase pokračuje: „Koupil jsem klukům po zápase lahvinku, kterou jsme ty tři body pořádně oslavili. Bez toho by to skutečně asi nešlo."

A slavit bylo opravdu co. V minulé sezoně totiž tento civilním povoláním stavbyvedoucí technologických celků a fanoušek Realu Madrid dosáhl šesti přesných zásahů a v tomto zápase tak docílil už poloviny. Jak ale sám říká, počet gólů není jeho prioritou. „Žádnou stanovenou cifru nemám. Když se zadaří, chtěl bych jich ale samozřejmě nastřílet co nejvíce. Přece jen jsem ofenzivní hráč," uvedl.

FC Sigma Hodolany, FK Hlubočky
Mimořádný kvíz: Prověřte své znalosti fotbalu z Olomouckého kraje

V minulém ročníku skončil Bohdíkov v C skupině olomoucké I. B třídy se 47 body na krásném třetím místě. To by se dalo považovat i za takové malé vítězství, jelikož před ním skončila už jen naprosto suverénní dvojice složena z Mikulovic, které ani jednou neprohrály a Bernartic, které se nakonec rozhodly z druhého místa postoupit výš a nyní jsou v I. A třídě, skupině A s třemi výhrami a jednou remízou z pěti zápasů čtvrté.

I nyní neměl tým z obce se zhruba 1300 obyvateli úplně špatný start. Z úvodních pěti střetnutí sice dvakrát prohrál, dokázal však kromě Zlatých Hor porazit i nováčka z Javorníku a remizovat s aktuálně první Řetězárnou, na kterou ze své šesté pozice ztrácí pouhé tři body.

„Chtěli bychom samozřejmě hrát, co nejvýš to půjde. Je nám celkem jedno, zda to bude klidný střed nebo ty ještě o něco vyšší patra. Jediné, co skutečně nechceme, jsou starosti o sestup," vysvětluje Jaroslav Hatoň a na závěr ještě dodává, že ani on osobně už nemíří ve světě fotbalu k žádným vyšším cílům: „Chtěl bych si ještě pár let s kamarády kopnout. Tak třeba dva nebo tři roky. Nechci ani pokračovat jako trenér, to zkrátka není můj svět. Další věcí je, že bych to nestíhal ani kvůli práci."