„Chytili jsme se už na začátku zápasu, kdy jsme dali v sedmé a osmé minutě první dva góly. A pak to už šlo samo," popsal sám šťastný střelec naprosto jednoznačný průběh uplynulých devadesáti minut, ve kterých jeho tým nasypal poslednímu celku tabulky šest branek.

Jak už bylo řečeno, Pavel Sogel se podílel hned na čtyřech z nich. Konkrétně se díky jeho přesné mušce skóre navýšilo z 2:0 na konečných 6:0.

„Můj první gól jsem dal tak, že Vavrač parádně utekl po levé straně a ještě lépe mi poslal centr na vápno, kde jsem dorážel už do prázdné brány. Při druhém jsem si pak převzal balon a zamířil levačkou k tyči. Třetí gól padl znovu po spolupráci s Vavračem, který mi míč z malého vápna vrátil na velké a já jej pouze dorazil do brány. No a čtvrtý padl podobně. Po zblokované střele se to ke mně odrazilo a já měl znovu parádní pozici," vylíčil dopodrobna, jak k tomu došlo a se smíchem dodal: „Musím teď do šatny přinést nějakou flašku, u nás se tomu říká zápisné."

Hokejisté Šumperku v prodloužení zachránili výhru nad Sokolovem.
Draci ztratili tříbrankový náskok, nakonec však Sokolov skolili v prodloužení

Sedm, ne šest

Ačkoli má nyní v listině střelců napsaných celkem šest přesných tref, dle jeho vlastních slov jich dal už sedm. Prý kvůli chybě zapisovatele, který jednu z jeho branek připsal jeho bratrovi a spoluhráči v jedné osobě, Petru Sogelovi. Jak je on sám s tímto číslem spokojen?

„Nevím, úplně to neřeším. Ale samozřejmě, čím víc gólů dám, tím lépe. A kdyby se mi podařilo do konce podzimu v obou zbývajících zápasech vstřelit alespoň jeden, bylo by to fakt super," říká skromně.

Jak už bylo zmíněno, nastupuje Pavel se svým bratrem Petrem. Další otázka tedy musela zákonitě zamířit k jejich vzájemným vztahům na hřišti. Zda se navzájem podporují, či se mezi sebou hecují a soutěží, kdo z nich dvou bude lepší.

FK Brodek u Přerova - FK Medlov
FOTO A Ohlasy z KP: Hrůzný víkend favoritů. Jeseník v přestřelce porazil Losiny

Už jsme z toho vyrostli

„Určitě se nijak nehecujeme. Z toho už jsme vyrostli," vypravil ze sebe se smíchem. „Teď už si chodíme zahrát jen proto, abychom se pobavili. V jednom dresu jsme hráli už dříve. A po těch letech, kdy tomu tak nebylo, je to celkem příjemné," dodává.

Hrajeme v pohodě

Mikulovice jsou po dvanácti odehraných kolech zatím stoprocentní a naprosto s přehledem tak kráčí k postupu o úroveň výš. Jejich náskok na druhé Bernartice činí už poměrně propastných sedm bodů a skóre 54:10 je také více než impozantní.

Někdy se ale, a to i lepším klubům, může stát, že když od nich širší veřejnost čeká nějaký jasný úspěch, může to vést k nervozitě, chybám a následným zbytečným bodovým ztrátám.

„Já osobně nic takového nepociťuji. A myslím si, že ani spoluhráči ne. Všichni jsou na hřišti uvolnění a hrají naprosto v pohodě," konstatuje.

Jan Veselý v reprezentačním dresu.
Po Barceloně pěšky. Veselý si zvyká i na méně minut: Bojuji psychicky

„Je sice pravda, že jsme v prvních dvou kolech měli dost špatné starty do utkání, ale nálada byla i přesto dobrá. Vždycky se nám podařilo výsledek bez větších problémů otočit. Nervozitu jsem nepozoroval na nikom," zastavil se ještě u prvních dvou zápasů v sezoně proti Řetězárně a Bernarticím, ve kterém Mikulovice shodně prohávaly nejprve 0:2, po vyrovnání pak 2:3 a nakonec zvítězily poměrem 5:3.

Závěrem pak Pavel Sogel také odmítl, že by se ve svých třiatřiceti letech ve fotbale hnal ještě za nějakými nesplněnými sny či ambicemi. „Mým hlavním cílem je udělat si žízeň a pobavit se s klukama. Jak už jsem říkal, hraji pro radost. Nepřemýšlel jsem nikdy ani nad tím, že by se ze mě někdy v budoucnu stal trenér," řekl s naprostým klidem.