Poté ale přišel kvůli pandemii koronaviru nouzový stav, což znamenalo stopku pro veškeré sportovní i společenské dění. O současné nejisté situaci si Deník popovídal s trenérem mužstva Bronislavem Mlynářem.
Jak se díváte na nynější situaci, kdy se nic nehraje?
Po sportovní stránce je to samozřejmě nepříjemné a nezbývá nám nic jiného, než akceptovat, že nyní zkrátka hrát nemůžeme. Jsme amatéři a fotbal nás neživí, ale až současná omezení povolí, pokusíme se zase dostat do formy a navázat tam, kde jsme skončili.
Probíhá teď v Jeseníku nějakým způsobem alespoň individuální příprava hráčů?
Klukům jsem nerozdal konkrétní pokyny, to bych je vlastně nabádal k porušování karantény, ale většina z nich sama dobře ví, že potřebují pohyb, takže se udržují v domácích podmínkách různým cvičením, nebo v rámci možností vyběhnou do přírody v lokalitách, kde nehrozí kontakt s dalšími lidmi. S hráči jsem pak každopádně v kontaktu přes skupinu na facebooku.

Myslíte si, že se jarní část krajského přeboru a vůbec nižší fotbalové soutěže rozjedou?
Za sebe odpovím, že ne. Hrát už se nebude, ale uvidíme, jak svaz celý problém nakonec vyřeší. Zrovna na úrovni amatérského sportu se ta opatření budou uvolňovat asi jako jedny z posledních. A navíc, jestli by to dohrání mělo nějaký smysl. Ještě minimálně měsíc není žádná šance, aby se nějaký zápas odehrál a to už jsme najednou někde v květnu a čas se krátí. A podle mě těžko budou kluby na nižší úrovni hrát třeba každý týden vložené středy. I tak bychom se pak mohli dostat do situace, že skončí letošní sezóna a hned začne další, což by asi nebylo úplně ideální.
Asi bude jenom problém naskočit po uvolnění všech opatření zase do nějakého režimu?
To je další věc. Berme, že skončí veškerá omezení a soutěže se ještě rozjedou. Jenže si myslím, že řada klubů po tak dlouhé pauze, kdy hráči vypadli ze zaběhnutého tréninkového rytmu, nebude vůbec připravená, aby najednou třeba hned po týdnu od skončení všech zákazů najela do ostrých zápasů.
Pokud by se nakonec nehrálo, ale přesto zůstal alespoň nějaký časový prostor, dovedete si představit, že by jej kluby využili třeba k uspořádání nějakého turnaje či alespoň přátelských zápasů.
Asi by to nebylo nic proti ničemu, ale teď je opravdu otázkou, kdy přijde doba, aby to bylo vůbec možné.
Jak vy sám trávíte čas v karanténě, kdy je omezen pohyb mimo domov?
Pracovně. I za běžného stavu vesměs dělám, jak se říká home office, takže z tohoto pohledu se pro mě zase tolik nemění, kromě toho omezení vycházení. Ale tohle prostě musíme vydržet, nedá se nic dělat.
A já myslel, že mi vyjmenujete filmy, které jste během nouzového stavu už shlédl…
(úsměv) Těch filmů moc nebylo. Vážně teď doma trávím čas především prací, když se snažím dohnat pár restů z dřívějška.
