„Když to tak řeknu, tak to bylo v podstatě dost jednoduché utkání. Soupeř totiž přijel v deseti a někdo říkal, že snad chvíli hrál dokonce v devíti. Proběhlo to zkrátka v takovém tréninkovém tempu a celé to bylo spíše o tom, kolik my budeme schopni nastřílet gólů," říká třicetiletý borec, který ve svém dosavadním působení neodehrál jediný zápas v žádném jiném dresu.

Ten nejdříve ve 35. minutě zvyšoval na 3:0, ve 43. uzavíral poločasový stav na 5:0, v 76. minutě zvyšoval na 6:1 a tři minuty před koncem uzavíral na konečných 8:1. První dvě branky před ním dali Radim Koláček s Jakubem Sikorou, čtvrtou vstřelil znovu Koláček a sedmou trefu obstaral Filip Guzej.

„Při prvním gólu jsem si dal narážečku s Filipem Guzejem, nasadil jsem kličku brankáři a zakončil do prázdné. Druhý jsem dal zase po hezkém centru Adama Guzeje. Třetí byl znovu po spolupráci s Filipem, když jsme si to ťukli mezi obránci a čtvrtý padl po centru, který mi přistál přímo na volej a pálil jsem někde z úrovně penalty pod břevno," popsal, jak k jeho výrazným zápisům do tohoto střetnutí vlastně došlo.

Byl jsem upozaděn

I když se čtyři góly v jednom utkání nedávají každý týden, nakonec to prý nebude Slavík, kdo v kabině vyvázne s pokutou. „Na mě se nějak zapomnělo. Pokutu dostal Kuba Sikora, který se k nám připojil teprve nedávno a dal svůj první gól. Byl jsem tedy upozaděn, což je ale v tomto případě jedině dobře," směje se tento civilním povoláním konstruktér/technolog v malé firmě ve Zlatých Horách.

Priority? Úspěchy týmu a radost z fotbalu

Borec, jehož fotbalovými vzory byli a jsou Španěl Raúl González a Portugalec Cristiano Ronaldo, dosáhl v této sezoně během odehraných jedenácti zápasů na deset přesných zásahů. „Jelikož hraji střední zálohu a v poslední době dělám z nouze i trenéra, tak jsem s tím poměrně spokojen. Vždycky jich ale jde dát i více. Navíc to není tak dlouho, co jsem kvůli zranění asi rok a půl nehrál. O počet gólů už mi ale ani moc nejde. Důležité jsou pro mě úspěchy týmu a radost z fotbalu," popisuje.

Můžeme hrát o špici

Co se pak týče týmu z Písečné, obce v okrese Jeseník se zhruba 1000 obyvateli, tak ten je tři kola před koncem podzimní části na šestém místě ze čtrnácti s patnácti body na kontě, které získal za čtyři výhry, tři remízy a čtyři prohry.

Na první Štíty ztrácí bodů sedm, na druhou Řetězárnu a třetí Rudu nad Moravou šest, na čtvrtý Nový Malín dva a na šestý Javorník pouhý bod. Stejný bodový počet pak nasbíraly i sedmé Mikulovice s osmým Sudkovem a o bod méně pak mají další tři celky - Bohdíkov, Zlaté Hory a Žulová. Jak je tedy vidět, nikdo nemá v této vyrovnané tabulce vůbec nic jistého.

„Doma nám to docela šlape a ještě jsme tam neprohráli. Škoda jen dvou remíz, kdy jsme dostali vyrovnávací gól až v samotném závěru. Horší je to venku, ale myslím si, že pokud se budeme pravidelně scházet a trénovat, tak můžeme v klidu hrát o špici," uvedl fanoušek pražské Sparty a madridského Realu.

Super parta

Jak už bylo řečeno, nehrál Ladislav Slavík nikdy jinde, než právě v Písečné. Podle jeho slov mu to ale rozhodně nevadí. „Už od mládí kolem mě kroužily různé kluby. U nás v Písečné ale byla vždycky tak super parta, že by se mi odtud odcházelo skutečně těžko. Hodně lidí mi to už mnohokrát připomínalo, ale já nad tím vždycky jen mávl rukou. Možná toho jednou budu litovat, zatím tomu ale určitě tak není," uzavřel s lehkým smíchem v hlase.