Kliknutím zvětšíte„Bylo vidět, že z Vápenné už odešli ti kluci, kteří tam byli ještě loni a už to zkrátka není ono. Dostávalo se ale těžce k jejich bráně, protože byli v nějakých devíti lidech na šestnáctce. Pak už jim ale asi došly síly, a tak jsme jim to tam jednoduše nasypali. Gólů mohlo být za mě daleko více," zhodnotil 36letý střední záložník naprosto jednoznačně vedený zápas.
Ten se v něm trefil do sítě gólmana Balčiráka hned čtyřikrát, když nejdříve ve dvanácté minutě zvýšil na 2:0, v 64. už na 6:0, o pět minut později přidal sedmý gól a v 89. uzavřel skóre do jeho konečné podoby 9:0.
„První gól padl z centru po standardce a navíc trošku haluzácky. Můj spoluhráč mě omylem lehce štrejchnul přes nohy a jak jsem padal, trefil jsem míč kolenem. Druhý jsem dal střelou z dvaceti metrů a popravdě, kdyby trochu zafoukalo, tak ten balon tam letí ještě dnes. Třetí padl z penalty a při čtvrtém jsem dostal pas za obranu, gólman vyběhl, já si ho obhodil a zakončil do prázdné," popsal, jak k tomuto počtu vlastně došel.
Manželku pošlu do Supíkovic do hospody
A to se ví, že čtyři přesné zásahy v jednom zápase nemohou v jakékoli české šatně projít jejich autorovi jen tak. Ještě navíc, když v prvním zápase sezony zaznamenal při výhře 6:2 nad bernartickým béčkem další čtyř asistence. A Maceček už dle svých slov ví, co ho nejspíš čeká.
„Jsem časově vytížen a nemám tak moc čas s klukama posedět. Ale až to přijde, tak mi to sečtou natolik, že budu muset říct šéfovi o zvýšení platu. A k tomu ještě vykrást banku. Manželka z toho určitě mít radost nebude. Až totiž bude chtít na nové šaty, budu ji asi muset poslat do Supíkovic do hospody. To totiž nebude jedna nebo dvě flašky, ale budu to muset nejspíš spláchnout nějakou bečkou," směje se civilním povoláním šéf policie v Žulové.
Rozsekají je na hadry?
Manšaft ze Supíkovic je tak po dvou vysokých výhrách ze začátku sezony se šesti body na druhém místě, pouze o skóre za béčkem Jeseníku. Ten má z pouhých dvou střetnutí skóre 26:0, ke kterému z velké části přispěla porážka Vápenné 19:0. A s trochou štěstí by jim to druhé místo mohlo vydržet i dlouhodoběji.
„Chtěl bych, abychom hráli někde na vrchu. Myslím si ale, že Jeseník to přejede úplně všechno. Teď v neděli k nim jedem, tak uvidíme, kam vlastně patříme. Buď se s nimi budeme tahat o prvního fleka, nebo nás rozsekají na hadry a budeme na to moct zapomenout," popisuje.
Bude tu okresní fotbal za pět let?
Zároveň si ale Ondřej Maceček naplno uvědomuje, že okresní fotbal na Jesenicku má kvůli svým problémům, které se pak logicky promítají i do těch obrovských, až nesmyslných výsledků jednotlivých zápasů, namále.
„Pět let už říkám, že za pět let tady okresní fotbal už nebude. Zatím tady sice je, ale všechno k tomu bohužel směřuje. Ať už je to mládeží, která v klubech buď není, anebo si ji stáhne Jeseník, anebo situací, kdy mnoho klubů hraje s naprostým minimem hráčů," krčí rameny fanoušek londýnské Chelsea a pražské Slavie.
„Hodně lidí se pak odtud stěhuje za prací jinam a už se nevrací. Nakonec tak musí hrát hráči, kteří by už hrát neměli. A není to jenom o okrese, ale i o I. B třídě. Pouze Bernartice jsou teď v I. A třídě v laufu. Bohužel dnes platí, že kdo nemá prachy, ten fotbal nehraje. Dávám tomu tedy dalších pět let a uvidíme, co bude potom," dodává.
Jako přejetý lokomotivou
Budoucnost okresního fotbalu tedy příliš růžově nevidí, o to více se ale fotbalově snaží rozvíjet vlastní syny. „Byl to jeden z důvodů, proč jsem šel hrát okresní přebor. Mám totiž tři děti, z toho dva kluky. Věnuji se tak hlavně jim. Od pondělí do neděle jsme na hřišti, což moje manželka nese trochu nelibě. Co se pak týče mě, tak jsem rád, že dohraju a přesunu se ze hřiště do hospody. Ve svých letech už se i po tréninku cítím jako přejetý lokomotivou," zavtipkoval na závěr Ondřej Maceček.
12
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
