„První půle byla hrozná a trochu jsme se vzpamatovali až po obdržené brance. I tak nám v ní ale skoro nic nevycházelo. Nějaké vedení jsme si ale naštěstí i tak vybudovat dokázali a do druhého poločasu jsme už nastoupili úplně jinak. Pak už jsme neměli ani minimální problém," popsal tento 30letý útočník již proběhlých 90 minut hry.
Alespoň 25 gólů
On sám pak dal z celkových dvanácti branek pět, čili téměř polovinu. Nejdříve ve 27. minutě dokonal obrat na 2:1, o devět minut později přidal do brány střežené Miroslavem Zapletalem třetí trefu a dál se pak prosazoval až po změně stran. V 65. a 71. minutě zvyšoval postupně na 6 a 7:1 a o osm minut později počet branek zakulatil na deset. Nad její rámec se pak ještě trefili Tadeáš Žižka s Petrem Kupkou, a tak na konci svítil na tabuli konečný stav 12:1.
„Při prvním gólu jsem získal míč důrazem a vystřelil, druhý jsem dal po centru našeho pravého záložníka, kdy se spoluhráči míč zamotal pod nohy a raději mi tedy přihrál. Třetí jsem pak dal hlavou a na ty ostatní si už pořádně nepamatuji," snažil se civilním zaměstnáním brusič popsat co nejvíce ze svých brankových úspěchů.
Těch už má na svém kontě celkově devět, čímž se přiblížil ke čtrnáctce, kterou nasbíral v minulé sezoně, kdy jeho tým skončil v tabulce šumperského okresního přeboru předposlední a musel se tedy poroučet o jednu úroveň dolů. Jak ale sám říká, svůj gólový strop si nastavil ještě o něco výš.
„Dal jsem si cíl dát alespoň 25 branek. Všechno ale bude záležet na hře celého mužstva. Mohu ale s klidem říci, že v této sezoně jsme opravdu parádně sehraní a až doladíme pár posledních detailů, mělo by to všechno jít poměrně jednoduše," říká.
Postup jako cíl
Dubicko po sestupu patřilo v B skupině šumperské III. třídy k největším favoritům, což také zatím beze zbytku splňuje. Ze čtyř zápasů má totiž na svém kontě plný počet dvanácti bodů, které jsou navíc ještě ozdobeny nadstandardním skóre v poměru 31:2. Kromě Dušana Byvana z Podolí se do jejich sítě trefil už pouze Martin Hrabáček z béčka Libiny, které Dubičtí porazili na jeho hřišti 6:1.
„Chceme postoupit hned zpátky. To byl náš úplně první cíl po sestupu a jdeme si tvrdě za ním. Nic jiného pro nás v tomto ročníku vlastně ani neexistuje," hlásí fanda Sigmy Olomouc, jehož největším fotbalovým vzorem byl dle jeho slov vlastní otec, který kdysi hrával za Maletín.
A jak to má vlastně David Richter se svými fotbalovými ambicemi do budoucna? „Žádné velké ambice už nemám. Jak hráčské, tak ani trenérské. Jediné, co bych ale chtěl, je konečně vyhrát nějakou soutěž. Za ty roky, co hraji fotbal, se mi to totiž ještě nepodařilo. Pevně tedy doufám, že to vyjde letos," uzavřel.
