„Můj táta pochází z Moravy, ale do mých deseti let jsme žili v Praze, kam odešel za prací. Když se ale vrátil zpátky domů, začal jsem za ním z Prahy pravidelně jezdit a postupem času jsem tu začal hrát i fotbal. V Petrově-Sobotíně se mi pak začalo fotbalově líbit natolik, že jsem se tam znovu vrátil,“ vysvětluje Jakub Januška svou cestu z šumperského okresního přeboru do středočeských Zlatníků a pak zase zpět.

A tak zde nyní o víkendu absolvoval i svůj první zápas proti silnému Jestřebí. Všechno ale dopadlo velice nečekaně. Domácí výhrou v divokém poměru 8:1.

„Zápas to byl velice důležitý, protože nám první jarní kolo odložili a museli jsme hrát hned proti čtvrtému týmu tabulky. Naštěstí to ale dopadlo tak, jak nikdo nečekal. Alespoň si myslím, že výhru 8:1 nikdo nečekal,“ směje se petrovsko-sobotínský sniper, který nejdříve zvyšoval ve 44. minutě na 4:0, ve 48. na 5:0 a poté i v 63. na 7:1.

„První gól jsem dal po dlouhém balonu za obranu. Podařilo se mi obránce předběhnout a střílel už do prázdné brány. Nutno podotknout, že už to byla moje asi třetí šance, takže jsem jich klidně mohl dát i víc. Druhý pak padl zase z brejku. Vyslal jsem sice takovou pomalejší střelu, která ale zamířila přímo k tyčce. Třetí jsem pak vstřelil hlavou po rohu,“ vysvětloval, jak k jeho okamžikům slávy při premiérovém startu došlo.

Po takovémto raketovém startu se pak samozřejmě nemohl vyhnout staré tradici českých sportovních kabin, kterou je legendární pokuta v tekuté podobě. „Jednu flašku musím přinést za zápisné a druhou za hattrick,“ popisoval se smíchem v hlase.

Rapotín doma urval cennou výhru nad Medlovem.
OBRAZEM: Důležité vítězství. Rapotín vyzrál na Medlov

Nejen, že se pro tohoto v civilu pracovníka ve velkoobchodu s koupelnami a fanouška Dortmundu a Slavie jednalo o první zápas za Petrov-Sobotín v sezoně. Pro něj to byl navíc první ostrý zápas od soboty pátého listopadu, kdy nastoupil za Zlatník v přeboru okresu Praha-západ proti Kazínu-Dolním Mokropsům.

„Měl jsem nějaké problémy s kolenem, tak jsem se toho trošku bál. Příliš tomu nedopomohl ani fakt, že jsme kvůli podmáčenému povrchu museli hrát v Šumperku na umělce. Nakonec to ale proběhlo v pohodě. Šumperská umělka je skutečně na dobré úrovni,“ uznal.

No a protože strávil poměrně dlouhou část svého fotbalového života ve srovnatelných soutěžích ve středních Čechách a v Praze, může srovnávat zdejší a tamější fotbalovou úroveň. „Řekl bych, že je tam o něco vyšší. Na Šumpersku je sice fotbal mnohem kontaktnější, tam se zase hraje, ač se jedná jen o okresní přebor, mnohem techničtěji,“ popisuje.

Ani Petrov-Sobotín ale tento borec nepovažuje za svůj strop. „Kdyby se mi podařila tahle půlsezóna a někoho bych zaujal, tak bych si rád zahrál i jinde než v okresním přeboru. Vždy jsem se ale držel poměrně při zemi, takže bych to viděl maximálně na I. A třídu. Kdybych pak měl jó štěstí, tak třeba na krajský přebor či divizi,“ uzavřel Jakub Januška.