„Měli jsme jasně daný cíl, a to hned po sestupu se vrátit zase zpět tam, kam patříme. Podle toho jsme se i nachystali. Doplnili jsme kádr a hlavně jsme se snažili dát co nejvíce psychicky dohromady. Nevěděli jsme ale, co od III. třídy čekat, protože jsme byli zvyklí na trochu jinou úroveň," popisoval novou zkušenost pro dubický tým jejich trenér Martin Habich.
„Jsme také velice rádi, že nám svou přízeň zachovali i fanoušci. Doma máme slušné návštěvy okolo 100 až 120 lidí, což je na tuto soutěž dost. Někteří s námi navíc jezdí i ven," dodal spokojeně.
Možná komplikace?
Z osmi podzimních zápasů zvítězili jeho svěřenci sedmkrát, z toho jednou po penaltách nad třetími Moravičanami. Všechno šlo dobře až do toho posledního utkání, ve kterém se doma střetli s v tabulce druhým olešnickým béčkem a prohráli těsně 1:2. Kvůli tomu se tak na ně jejich soupeř bodově dotáhl a teď právě přezimovává sice na druhém místě, ale jen o skóre. Oba celky nasbíraly shodně 20 bodů z 24 možných.
„Na jaře uvidíme, jak skutečně velká to pro nás bude komplikace. Dost nás to mrzí, protože to byl vyrovnaný zápas, na který jsme si dost věřili. Teď s nimi budeme hrát i úplně poslední zápas jara a já jen doufám, že už bude rozhodnuto předem. Bylo by to už fakt složité," pokyvuje hlavou Habich.
Není to jen o těch třech…
V rámci celé soutěže se pak mohou Dubičtí pochlubit i nejlepším útokem, když do sítě svých soupeřů nastříleli hned 41 branek. Nutno ale dodat, že hned o 29 z nich se postarala trojice ve složení David Richter, Petr Kupka a Mihály Matyola. Nemůže to být tedy do budoucna trochu risk? Lodivod to vidí jinak.
„Co se týče Richtera a Kupky, tak to jsou útočníci a branky se od nich čekají. A Míša Matyola je předsezonní posila. Mladý kluk, který hraje bojovně a díky tomu se stal rozdílovým hráčem. Rozhodně to ale není jen o nich. Na těch gólech má samozřejmě zásluhu celý tým a oni jsou hlavně ti zakončovatelé," vysvětluje.
Problémy s motivací?
Výhodou borců z obce o necelých 1100 obyvatelích by mohlo být, že se zimní přípravou začali, na tuto soutěž, poměrně brzy. Už v lednu. „Je to zvyk ještě z přeboru a věřím, že to na hřišti půjde poznat. I s docházkou a přístupem jsem zatím spokojen," popisuje.
„A spokojen jsem už od začátku sezony. Po sestupu jsme potřebovali manšaft trochu překopat a namotivovat. A to je někdy trochu těžší. Když totiž přijedete do Krchleb a po prvním poločase vedete 5:0, tak ty kluky už to moc nebaví," dodává s tím, že už na začátku února mužstvo absolvovalo soustředění a ve fázi chystání jsou i přátelská utkání, do kterých by už mělo nastoupit i s posilou, kterou je Petr Vaňourek z Jestřebí.
Fotbal, ne nakopávaná
Do začátku jarní části je přece jen ještě dostatek času, neboť se její kola roztočí až v sobotu 13. dubna. Dubicko ji pak načne až v o den později domácím zápasem s předposledním Palonínem. Na čem do té doby bude chtít Martin Habich se svými svěřenci ještě zapracovat?
„Chceme, aby ten fotbal bavil jak nás, tak i fanoušky. Snažíme se tedy stále vylepšovat naši herní i taktickou stránku, zejména držení míče a přechodovou fázi. Když už hrajeme tu III. třídu, tak chceme, ať to vypadá jako fotbal a ne jen jako nějaká nakopávaná," uzavřel dubický lodivod.
