Kliknutím zvětšíte
„Rychle jsme se ujali vedení 3:0 po prvních třech šancích. Oni pak snížili na 3:1 a vypadalo to, že se to možná otočí. No a pak jsem dal během čtyř minut další tři góly. Spadlo nám tam prostě úplně všechno. Herně ale soupeř horší nebyl. Druhý poločas už pak byl úplně o ničem," popisoval kanonádu jestřebského Sokolu hlavní hrdina zápasu Michal Svačina, který nejdříve zvyšoval na 2:0 a pak nastřílel všechny góly od toho na 4:1 až po ten na konečných 7:1.
„Při prvním gólu jsem dostal krásnou přihrávku od Julia Smékala a šel jsem pak sám na bránu. Druhý gól vyplynul ze soupeřovy chyby při vhazování a střílel jsem do prázdné brány. Při třetím jsem šel také sám na gólmana, který si lehl dřív než měl. Čtvrtý pak padl po krásné přihrávce Aleše Heidenreicha a ten pátý už byl v poslední minutě, kdy už byl soupeř úplně demoralizovaný," popisoval šťastný střelec své okamžiky slávy.
„Musím říct, že mi tam fakt spadlo všechno. Byla to prostě haluz," dodal s úsměvem.
Pokuta ještě nepřišla, vtípky už ale ano
A jak se s takovýmto nebývalým střeleckým apetitem vypořádal týmový pokladník? „Zatím jsem nic platit nemusel. Spíš teď pořád poslouchám nějaké vtípky. Třeba jak takový lempl jako já může dát pět gólů," směje se.
Chceme hrát nahoře, okres je ale pro „Juve" tak akorát
V minulé sezoně nastřílel Michal Svačina krásných 23 branek a nyní, po pouhých pěti kolech, jich má na svém kontě už deset, což je téměř polovina. Nabízela se tedy otázka, zda má nastaven nějaký sezonní gólový limit.
„Ne, žádný limit si nedávám. Je pro mě důležité, abychom vyhrávali zápasy. Klidně ať už žádný gól nedám, když jich vyhrajeme co nejvíce. Máme totiž výbornou partu, která je pro mě skoro až jako rodina," vysvětluje třiatřicetiletý borec.
A jaké má tato výborná parta, která se dlouhé roky drží v první polovině tabulky šumperského okresního přeboru a letos je po pěti zápasech první bez ztráty bodu, ambice pro letošní sezonu?
„Chtěli bychom hrát nahoře. Nejlépe do třetího místa, ale i do pátého až šestého by to bylo super. Vždycky totiž přijde doba, kdy se nás moc nesejde a začneme prohrávat. V minulé sezoně jsme třeba prvních sedm zápasů vyhráli a pak hned na to pětkrát po sobě prohráli," popisuje situaci Svačina, který dále popřel i jakékoli ambice na postup do krajské I. B třídy.
„Sice jsme se o tom už párkrát ze srandy bavili, ale myslím si, že okres je pro „Juve" tak akorát. Nemáme na to ani lidi."
Zábava byla přednější
Svačina si v minulosti mimo jiné vyzkoušel i MSFL, ve které nastoupil v pár zápasech za Uničov. Poté se ale odebral do nižších pater českého fotbalu. „V Uničově to byla taková krátká epizodka. Ale bohužel. Neměl jsem to tehdy srovnané v hlavě a zábava byla pro mě důležitější. Dnes už je na to asi pozdě," krčí rameny.
„Plánoval jsem také v posledních letech, že bych si vyzkoušel ještě nějakou vyšší soutěž, ale dnes už na to nemám. Hlavně fyzicky. Vyhovuje mi, že netrénujeme a mám tak přes týden čas na syna. Rodina je pro mě na prvním místě," dodává.
„Juventus B" založili v hospodě
Mohelnický Juventus je až druhým nejvýznamnějším klubem ve svém městě, hned za svými kolegy hrajícími krajský přebor. Jak ale vlastně přišel ke svému hvězdnému názvu? „Jednou jsme se o tom bavili. Tenkrát ten klub chlapi založili v hospodě u piva. Řekli si, že to zkusí a vydrželo to strašně dlouho. Berou se pořád jako béčko Juventusu Turín," vykládá Svačina se smíchem.
Dresy od Nedvěda
To ale není vše. Mohelnické „Juve" totiž nastupuje ke svým zápasům v pravých dresech svých slavnějších vzorů. „Michal Prokeš (někdejší šéf akademií FAČR a dnes je součástí akademie největšího klubu v Egypě - Al Ahly, pozn. red.) nám sehnal přes Pavla Nedvěda i pravé dresy Juventusu. A v těch my teď hrajeme naše zápasy. Divím se, že se doteď žádný z nich neztratil," uzavřel Michal Svačina.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
