Nový klubový lodivod dříve působil jako kondiční trenér v ostravském Baníku, v posledním roce pak vedl v MSFL tým Mohelnice a následně vypomáhal jako asistent trenéra u ligového Fastavu Zlín.

K jakým změnám došlo v kádru Uničova?
Kvůli předpokládané malé vytíženosti odešli Petr Rajnoha do HFK Olomouc a Filip Markovič si hledá angažmá. Ladislav Koutek zvolil cestu trénování a to už se neslučovalo s třetiligovým fotbalem. Měl by hrát také za Holici. Dorostenec Jan Šléška a brankář Zdeněk Studený odejdou někam tady poblíž, aby pravidelně hráli.

Koho jste v kádru uvítal nového?
Jsou tu Seibert, Bala, Vichta, Antl a brankář Spurný ze Sigmy. Ten by si to měl rozdat s Uvízlem o post jedničky. Taky přišel Svoboda z Mohelnice. Hráči z Olomouce tady byli nejdřív na zkoušku, s tím, že když se budou líbit, tak si je necháme a oni mě přesvědčili.

O Svobodu jsem stál já, protože jsem ho znal z působení z Mohelnice. Myslím si, že je to zatím velký přínos. Je to mladý kluk, který se nebojí hrát fotbal. Na to, jak je mladý, je i odvážný a do kabiny zapadl. Je jen na něm, aby si udržel výkonnost a skromnost. Pro všechny mladé kluky to tady může být odrazový můstek někam výš.

Není kádr nakonec až moc široký?
V kádru je patnáct hráčů, kteří můžou hned hrát, plus zranění Kasal s Vasiljevem, který půjde na operaci. Co se týče kvality, tak je jedno jestli hraje ten nebo ten. Bude mě mrzet, když někdo bude sedět, ale nedá se to jinak udělat. Když pak přijdou dvě zranění, kádr najednou bude moc úzký.

Konkurence je potřeba na každém postu, klukům nedovolí usnout na vavřínech. Důležité je, aby ti co nehrají, byli zdravě naštvaní a ukázali na tréninku, že jsou lepší, než ten, kdo zrovna hraje.

Jak jste spokojený s přípravou?
Jediný problém byl, že byla hrozně krátká. I tak jsme udělali spoustu práce. V každém zápase jsme se posouvali dál a vyvrcholilo to generálkou, kterou jsme odehráli tak, jak bychom se chtěli v sezoně prezentovat.

Jaké jsou cíle Uničova v této sezoně?
Soutěž bude nesmírně těžká, protože může padat hodně mančaftů, kvůli reorganizaci soutěží. Mým cílem je ale samozřejmě, abychom tyhle starosti vůbec neměli. Tým je opravdu kvalitní a myslím si, že pokud chytneme začátek, tak se můžeme pohybovat v horních patrech tabulky. Pro mě je důležité, aby fotbal bavil hráče i lidi. Když k tomu budou i výsledky, tak to bude perfektní.

Horší bude, když budeme hrát hezký fotbal a výsledky nebudou a budeme zbytečně ztrácet body. Pak to bude rozpačité a budeme přemýšlet, jestli radši nehrát zezadu na brejky. Budeme věřit, že kluci na sebe budou nároční a nebudou dělat individuální chyby.

V přípravě nastupoval útočník Aleš Krč nezvykle na levém křídle. Co vás vedlo k této změně?
Přemýšlel jsem nad tím dlouho. Přijde mi škoda, aby typický hrotový hráč Komenda musel hrát desítku, stahoval se a museli jsme přes něj tvořit hru, když na ten post máme daleko šikovnější hráče. Pořád slýchám diskuze, že Alda Krč nemůže hrát na kraji, protože na to nemá fyzičku a podobně.

I Aleš nejprve koukal, že bude muset běhat. V moderním fotbale je to ale hráč spíš pro křídlo. Tím, že přenášíme rychle těžiště hry, tak dostává i tak hodně balónů. Taky ho musím pochválit, protože trénuje naplno a ukazuje, že tam hrát může.

Nebojíte se, že tím přijdete o spoustu gólů?
V generálce jsme dali pět gólů a pokud dáme každý zápas pět branek, tak klidně, ať o ty jeho přijdeme. Díky své nové pozici na spoustu gólů nahraje a udělá slavnými jiné hráče kolem sebe. Hodně poslouchám, že je nejlepší střelec, ale hodně takových hráčů hraje i z kraje a ty góly dávají bez problémů. I teď v generálce dal Aleš dva.

Kdybychom hráli zanďoura a jen nakopávali, tak by samozřejmě bylo lepší, kdyby byl na hrotu. Ale já si myslím, že budeme hrát hodně do plné obrany a Aleš se na kraji dostane snáz k míči a pak bude moct lépe využít svých předností, protože umí udělat kličku, obejít hráče i vystřelit.

Působil jste tady jako hráč a některé fotbalisty znáte, jak řešíte komunikaci v šatně? Musí vám všichni povinně vykat?
Nic se nemění. Ti, co jsem znal už z dřívějška, mi všude tykali a je tomu tak i tady. A samozřejmě mladí, kteří mě neznali, mi zase vykají. Nikde jsem s tím neměl problémy. Jsem toho názoru, že pokud má někdo respekt, tak je jedno, jestli mu hráči tykají, nebo vykají. Do pr…. se dá poslat i člověk, kterému vykáte a říkáte dobrý den.

Co se tady změnilo od té doby, co jste tady působil jako hráč?
Vůbec nic! (směje se) Možná snad to, že já jsem ještě okolo hřiště běhal po škváře a teď je tady tartan. Jinak je všechno na svém místě. Fotky na zdech, lidé ve vedení, dokonce i někteří hráči, se kterými jsem tady hrál, jsou tu pořád. Přišel do známého prostředí.

Michal Muzikant