Do nové sezony vstoupil parádně, za první tři zápasy vstřelil šest branek a je zatím nejlepším střelcem celé soutěže.

„To je klasika, na tuhle roli jsem zvyklý. Většinou dávám 90 procent gólů tady v Sosnové,“ usmál se Slipčenko.

Přes covidovou pauzu mu fotbal samozřejmě chyběl. Do Sosnové dojíždí z Prahy, takže je reálné, že nestihne všechny zápasy. „Je to tak. Dojíždí nás víc. Pokud nejedu, většinou strhnu ostatní. Mám časově náročnou práci, v týdnu toho hodně nalítám. Jsem rád, že si pak u fotbalu odpočinu, manželka mi to naštěstí nezakazuje,“ přiznává Slipčenko. Ten pracuje s brankářem a spoluhráčem Davidem Volfem ve firmě, která se zabývá pokládkou kanalizace a vodovodů.

Patrik a Filip Gedeonovi.
Čtyřicátník Gedeon se dočkal, zahrál si se synem. Svůj talent ještě ukáže, říká

V Sosnové kope s Robertem jeho otec Milan, který je ve funkcí hrajícího trenéra. O víkendu Sosnová porazila Bukovany 2:1. Hádejte, kdo se postaral o oba góly. První dal Robert z penalty, vítěznou trefu obstaral Milan. „My spolu hrajeme celý život. Čím je táta starší, tím je více nervózní. Je základním kamenem fotbalu v Sosnové. Já tady kopu pět let, předtím jsem pracoval v zahraničí,“ prozradil.

Vzápětí se ale zamračil. Proč? „Táta je blázen. Stará se o hřiště a další věci. Říkám mu, ať se na to vykašle. Moc lidí to neocení. Obec k fotbalu moc vztah nemá, táta musí kolikrát volat starostce,“ zakroutil hlavou.

Hokej prý byla chyba

Před devíti lety chytal Slipčenko svůj poslední hokejový zápas. V dubnu bojoval s Berounem v baráži o první ligu, známý je ale hlavně působením ve Slavii.

S hokejem skončil, když mu ještě nebylo 27 let. „Do 15 let jsem hrál hokej i fotbal. Pak jsem si musel vybrat. Zvolil jsem hokej a byla to chyba. Proč? Když to vidím, tak ve fotbale to bylo všechno jednodušší,“ má jasno.

Patrik Palm (s míčem) v duelu s béčkem Chlumce nad Cidlinou.
Gól ze 40 metrů? Obrovská euforie, to se nepovede každý den, ví šťastný střelec

Fotbal v okresním přeboru si užívá. Ačkoliv má problémy se zády, v 36 letech je kanonýrem Sosnové. „Branky si nepočítám. Abych pravdu řekl, tak ani nevyberu ten nejhezčí. Jelikož se bojím míče, tak nejsem velký hlavičkář. Góly dávám většinou z vápna. Je mi 36, mám rád svůj klid, nebavilo mě pořád někoho poslouchat. Proto mě hokej už nebavil,“ zdůraznil.

Slipčenko moc dobře vnímá situaci v amatérském fotbale. Hráčů je málo, mladí se do klubů moc nehrnou, týmy mají problémy udržet se na fotbalové mapě. „Je to bída. Pokud nepřijde nějaká injekce, tak to bude špatné. My máme věkový průměr snad 40 let, podívejte se na tátu. Je to ročník 1966 a běhá na hřišti jako blázen. Mladí jsou radši doma na mobilu. Když už jsou s vámi v týmu, ani nezajdou na pivo. U nás jsou to Radek Chyna nebo Jakub Poláček. Směrem do budoucna to není dobrá zpráva. Mladí kluci nebudou mít ponětí, jak to chodí v kolektivech, nebudou se umět bavit,“ mávl rukou.

„Baví mě další sporty, mám hodně práce, doma dvě děti. Rozhodně se nenudím,“ dodal na závěr fotbalový útočník Sosnové.