V zápase proti týmu Dymokur jeho tým nakonec vyhrál těsně dva jedna. A právě Kolečko si zahrál posledních patnáct minut. Do hry naskočil jako střídající hráč. „Jen jsem se tam tak motal. Moc jsem se k míči nedostal, ale snad jsem nic nezkazil. Měl jsem i jednu šanci, ale měl jsem to na pravačku a já jsem levák. Hlavní je, že jsme si užili vítězství,“ vyprávěl Petr Kolečko.

Slova chvály sklidil také od svých spoluhráčů. „Petr je velice nadšený fotbalista a fotbalový fanoušek. Začít hrát fotbal po pětatřicátém roce života není úplně optimální načasování, ale o to víc do toho musí jít člověk nadšením. Je to baskeťák, takže mu není pohyb cizí. Některé věci bude muset ještě navnímat, ale bude platným členem týmu. O víkendu nastoupil na hrotu,“ uvedl na jeho adresu fotbalista Slovče Aleš Langr.

V Psárech nastoupil stříbrný tým z Eura 1996
Parta z Eura zase spolu. Nedvěd pálil a dal "koňara", Kuka už prý končí

Právě v této obci Kolečko se svojí partnerkou Anetou Vignerovou koupili dům. A zahrát si fotbal s partou tamních borců se nabízelo. „Přemýšlel jsem o tom, že bych si tam kopnul. Byli jsme v hospodě a tam jsme to upekli,“ usmál se scénárista.

Jeho slova jenom podtrhl Langr. „Jednou večer jsme se potkali a Petr mi řekl, že by u nás rád začal hrát. Přišel na první trénink a bylo to domluvené.“

Lidé si jej hlavně spojují se seriálem z fotbalové prostředí Okresní přebor. Hraje třetí třídu, takže spojitost je nyní více než jasná. „Je to úplně stejné jako v seriálu. Když jsme měli schůzku, bylo to přesně tak, jak jsme to dělali v seriálu. I když Houslice hrají o soutěž výš než my,“ vtipkoval Kolečko.

Velký fotbal aktivně Petr Kolečko nikdy nehrál, registrovaný nebyl. Jen malou kopanou. Šel tedy s kůží na trh. „Hrál jsem basket. A nyní jsem se do toho pustil v sedmatřiceti letech,“ práskl na sebe „fotbalista“, který vystudoval scenáristiku a dramaturgii na DAMU.

Veselá povaha pomohla

I při svém pracovním vytížení věří, že stihne hodně zápasů. „Patřím ale jednoznačně mezi nejhorší, takže je otázka, kolikrát se dostanu na plac. Věřím, že stihnu šedesát nebo sedmdesát procent utkání,“ řekl autor mnoha divadelních her.

Se svou veselou povahou neměl problém zapadnout do kolektivu fotbalistů Slovče. „Bylo to v pohodě,“ hlesl Kolečko.

Ilustrační foto
Slavné rodiny a trenérský rukopis: Šilhavý je vzor, u Jarolímů se nebaví

Stejného názoru je i fotbalista a člen výboru Aleš Langr. „Petr je komunikativní typ, takže neměl problém do kabiny a kolektivu zapadnout. Jeho veselá povaha tomu jenom pomohlo,“ podotkl.

A že by do trénování nebo vedení týmu mluvil jako režisér, to si netroufá. „Každý se držíme toho, co umíme. Já mu nemluvím do režie a psaní a on zase nemluví mě do trénování. Asi tak,“ směje se Langr.

Každý nováček v kabině musí něco zaplatit do hráčské kasy. To se nevyhnulo ani tak známému člověku, jakým Petr Kolečko je. „Něco ještě asi bude. Asi se čeká, až dám první gól. Pak to budu mít drahé,“ je si vědom český dramatik a divadelní, televizní, filmový a rozhlasový scenárista.

Jen pro úplnost. Sloveč je po třech kolech třetí třídy ve skupině C na druhém místě, pouze vinou horšího skóre. Jinak je s devíti body stoprocentní. Kolečko má tedy nakročeno k postupu, jako měly Houslice v oblíbeném seriálu.