Tentokrát ale v poněkud jiné roli. Nováčka divize povede do nadcházející sezony jako trenér.

V Rakousku jste měl hrát nejméně do konce letošního kalendářního roku. Co se přihodilo, že jste předčasně skončil?
V posledním přípravném zápase mě protihráč kopl nad koleno, kde se mi udělal hematom. Steklo mi to do kolena a čtyři a půl měsíce jsem nekopl do balonu. Řeším to rehabilitacemi. Podle doktorů mám dva defekty na chrupavce a načatý meniskus. Domluvili jsme se, že to budeme léčit konzervativně. Zatím je to ve stádiu, že to stále bolí.

Následoval tedy váš návrat do Libiše…
Volal mi majitel klubu a nabídl mi, zda bych nevzal hlavního trenéra, když nemůžu hrát. Po nějaké úvaze jsem to nakonec přijal. Je to pro mě nová věc, většinou jsem dělal asistenta.

Při rozhodování bylo určitě výhodou, že už znáte prostředí Libiše a také mužstvo samotné. Je to tak?
Určitě. Vracím se tam rád. Znám kluky i celý kolektiv včetně majitele. O to to opravdu bylo jednodušší.

Co jste říkal na důvody, kvůli kterým se rozhodl skončit váš předchůdce, pod nímž jste loni nastupoval (Zdeňka Šenkeříka otrávily především výkony rozhodčích v krajském přeboru – pozn. red.)?
Nerad bych se k tomu vyjadřoval. Jediné, co mohu říct, je, že mě jeho konec mrzel. Byly tam nějaké věci mezi ním a majitelem. Nevím, kde je pravda, a nechci se do toho míchat. Snažil jsem se Zdeňka přemluvit, aby zůstal alespoň jako hráč, ale říkal, že pro něj je Libiš uzavřená kapitola. Mrzí to, ale neudělám s tím nic.

Podle vývoje vašeho zranění – je reálné, že byste se objevil i přímo na hřišti?
Strašně rád bych ještě hrál, je mi třicet čtyři. Otázkou je, jak to půjde s mým zraněním.

Uměl byste hraní skloubit s trénováním?
Bylo by to těžší o to, že bych musel být hráč i trenér, což není jednoduché. Ale skloubit se to dá. Momentálně jsem ale pouze trenér, později možná i hráč. Uvidíme.

Obecně – hráč s vašimi zkušenostmi by se mladému kádru, kterým Libiš před návratem do divize disponuje, nesmírně hodil. Souhlasíte?
V divizi to bude těžké. Zkušené hráče potřebujeme. Sehnali jsme zatím dva, na jednoho středového záložníka stále ještě číháme, ale zatím se nepovedlo jej přivést. Na druhou stranu věřím, že nějaké body uhrajeme. Nechtěli bychom ze soutěže hned vypadnout jako naposledy.

Můžete konkrétně představit posily, které jste si přivedl?
První je záložník či stoper Pavel Macháček. Je to zkušený hráč, který má čtyřicet let. Hrával jsem s ním ligu za Bohemians Praha. Tím, že se známe, jsem mu zavolal a domluvili jsme se. Druhým je útočník Michal Zeman. Rovněž zkušený hráč, s nímž jsem hrával.

Zpět k vaší osobě. Věnujete se fotbalu jako bývalý profík nadále na sto procent, nebo už máte i nějaké jiné zaměstnání?
To zranění s sebou přineslo i takové štěstí v neštěstí. Na úkor toho jsem se konečně rozhýbal a uvědomil si, že fotbal už pomalu končí a bude potřeba dělat i něco jiného. Našel jsem si tedy novou práci v jedné firmě, plus mám fotbal jako trenér a ještě jednu další takovou polobrigádu. Jsem tedy naplno využitý.

Nějaká dovolená proběhla?
Na dovolené jsem nebyl, ani na ni nebyl čas. Tím, že mám novou práci, je to momentálně pasé. Asi až po fotbalové sezoně.