Jaké bylo loučení na Andrově stadionu?

Moc hezké, užil jsem si to. Přišlo hodně kamarádů, rodina.

Jak se vám hrálo na budoucí spoluhráče Ogbua, či Ousoua?

Jsou to skvělí fotbalisté. Ogbu je hrozně silný v osobních soubojích. Stoperská trojice, co začínala, je obrovsky silná, ale dokázali jsme se přes ni prosadit hned na začátku zápasu.

Vy jste je v soubojích přehrával, hlavně první poločas.

Myslím, že to byly vyrovnané těžké souboje. Někdy jsem ho vyhrál, někdy prohrál. Takový je fotbal, musím tam jít s tím, že souboj vyhraju. Kdybych byl už před zápasem nastavený tak, že se podívám na Ogbua, Ousoua, nebo Holeše, že s nimi nemůžu vyhrát souboj, tak bych nemohl hrát zápas. Pár soubojů se mi podařilo vyhrát, byl jsem s tím spokojený.

SK Sigma Olomouc - SK Slavia Praha, Radim Breite, Václav Jurečka
Snový úvod nestačil. Sigma ztratila dvoubrankové vedení a se Slavií nemá ani bod

Když se ohlédnete za olomouckým působením, co byste vypíchl?

Když jsem sem přišel z Prostějova, byl to posun v kariéře. V Prostějově jsme trénovali na vysoké trávě, mužský fotbal tam ani nebyl, jen mládež. Posunul jsem se do Olomouce, kde zázemí bylo na dost vyšší úrovni. V Prostějově nebylo žádné, převlékali jsme se v autě. Potom změna základní školy, střední. Život jsem prožil tady. Úspěchy v dorostu - vyhráli jsme devatenáctku, pak juniorku. S ročníkem 99 jsme si to hrozně moc užili, spousta se nás dostala do áčka. Další milník byl první start na Baníku, první domácí start v základní sestavě s Libercem, první gól Spartě a výhra 1:0. První pozvánka do reprezentace tady v Olomouci. I když tam bylo i hostování v Pardubicích, furt jsem byl Olomoučák. Tyhle věci, co se mi v Olomouci podařily, bych chtěl vypíchnout.

Jak si věříte, že uspějete ve Slavii v konkurenci Jurečky a dalších?

Konkurence je v každém klubu, zvlášť ve větším, už evropském. Je jen na mně, jak se s tím poperu.

Řekli jste si něco po utkání s trenérem Trpišovským?

Něco jsme prohodili. To není nic nenormálního, že se hráč pobaví s trenérem soupeře. Co jsme si řekli, bych nechal mezi námi.

Maminka Mojmíra Chytila (v kruhu) Gabriela Chytilová při přebírání ceny pro Nejlepšího sportovce Olomouckého kraje
Sláva? Stále je to stejný Mojma, který má binec v pokoji, směje se máma Chytila

Mrzí vás, že se neloučíte s Olomoucí pohárovým úspěchem? A jak moc to bylo blízko?

Bylo to nejblíž, co jsem přišel do áčka. Po dlouhé době. Mrzí mě to, bylo krásné rozloučit se s tím, že by se hrálo předkolo Konferenční ligy. Ale myslím si, že sezona, byť špatně začala, tak jsme se dokázali vrátit a měli dobré výsledky. I když byla i hluchá místa, že výkonnost negradovala, občas nám zápas ulítl, že se fakt nepovedl. Ale v nadstavbě ukazujeme kvality, které máme. S nikým jsme nepropadli. Na Slovácku bych si dovolil říct, že jsme byli i lepší. Jde o to, aby si Sigma vybudovala nějakou pozici do příští sezony, když už poslední zápas nemáme o co hrát. Aby měli ze Sigmy i soupeři strach.

S dvanácti góly jste spokojený?

Na začátku sezony bych vám řekl, že super, že bych to bral všemi deseti, ale konec se mi moc nevyvedl, nepřidal jsem žádný gól. Po Baníku jsme se v prvním kole bavili, že bych chtěl dát deset gólů. To jsem splnil, ale mohlo jich být víc.

Jak bude váš kamarád Jiří Sláma bez vás trávit volný čas?

Koupil si teď psa, pojmenoval ho Lewandowski (úsměv).

Fanoušci na utkání Sigmy Olomouc se Slavií
OBRAZEM: Kotel fandil i po utkání před „Andrákem“. Byli jste na Sigmě se Slavií?
SK Sigma Olomouc, FK Pardubice 2:2, Jiří Sláma
Distributor Sláma v nejlepší formě: Srovnal jsem se v hlavě. Jen trénink nestačí