Gólman Aykut Özer se vrhá k pravé tyči své brány, míč z kopačky Mehmeta Uslua míří stejným směrem a končí v rukou sedmadvacetiletého brankáře. To byl poslední moment finálového utkání o postup do turecké nejvyšší soutěže.

Rozhodl o tom, že Superligu si v příští sezoně zahraje celek Fatih Karagümrük. Tým, jenž ještě před dvěma lety skončil jen příčku nad sestupovými pozicemi, které by jej poslaly až do čtvrté nejvyšší soutěže.

A také klub, který se chlubí vskutku unikátním svatostánkem.

Někomu může připomínat vršovický Ďolíček, jiným třeba stadion žižkovské Viktorie. Jisté je, že historie tohoto místa je opravdu zajímavá. Váže se totiž až k událostem ze čtvrtého století našeho letopočtu.

Fotbal bez lístku i bez štaflí

Vefa Stadium totiž téměř před sto lety vznikl na místě bývalého vodního rezervoáru, neboli cisterny, z doby Byzantské říše. A sice na samotném jejím dně. V důsledku toho si fotbalové zápasy mohou z výšky několika metrů vychutnávat zdarma i lidé, kteří zrovna procházejí kolem, případně ti, kterým se za lístek nechce platit.

A nemusí být ani tak vynalézaví jako třeba fanoušci již zmíněné Bohemky, kteří v době zákazu přítomnosti diváků na fotbalových utkáních vytvářeli v přilehlé ulici celý špalír žebříků, štaflí, plošin a dalších pomocných zařízení, jen aby své oblíbence mohli vidět a povzbuzovat.

Velkou výhodu má i řada nájemníků domů, které obklopují stadion, jehož součástí je i atletická dráha. Ačkoliv je po rekonstrukci z roku 2007 oficiální kapacita stanovena na 12 500 sedících diváků, tedy pokud zrovna neplatí zákaz účasti veřejnosti z důvodu opatření spojených s pandemií koronaviru, fotbalistům se tak může dostat podpory od většího množství fanoušků.