S Rosicemi Zábřeh doma prohrál 1:2, ve středu remizoval na Sigmě 1:1, v sobotu ráno porazil Líšeň 2:3.

Co na to říká kouč Zábřehu Jiří Balcárek?

Čtyři body, to nakonec asi trochu změní pohled na tři zápasy v krátkém čase?
V naší situaci jsem se čtyřmi body vcelku spokojený. Stále mě sice mrzí zápas s Rosicemi, který se nám vůbec nepovedl, ale to se prostě stává. Nakonec tým v dalších zápasech dokázal, že není špatný.

V Líšni jste dvakrát prohrávali, ale nakonec slavíte výhru. Taková vítězství jsou asi nejlepší, viďte?
Ano, to jsou. My první půli nehráli dobře, báli jsme se hrát fotbal v šestnáctce. A fotbal je hlavně o tom umět hrát v šestnáctce. O přestávce jsem klukům v kabině říkal, že bych byl rád, kdyby kombinovali a hráli ve vápně stejně, jako jinde na hřišti.

Soupeř šel dvakrát do vedení, to asi nebylo jednoduché.
To nebylo, ale ukázalo se, jaký charakter kluci mají, takhle otáčet zápas, to chce opravdu pevnou vůli.

Nakonec naskočili i marodi. Jaké to je, koučovat hráče, o kterém víte, že hraje se sebezapřením, že ho něco bolí? Jste shovívavější, nebo ho normálně sprdnete, když chybuje?
Uvědomuji si, že někteří kluci se obětovali, ale když už jdou hrát, nemůžu jim tolerovat, že nejsou zcela fit. Když udělají chybu, chovám se k nim jako k ostatním, Určitě je neseřvu, ale ve hře se už nemůžete ohlížet na to, že někoho něco bolí.

Sulko má úzký kádr, jak chcete s marodkou bojovat?
Určitě se nestane, že bychom přivedli do kádru další hráče. Ale spíše se více soustředíme na regeneraci a také jsme začali klukům ordinovat vitamíny a tak podobně. Musíme se soustředit na životosprávu.

Zdá se, že letošní kádr rád hraje na hraně, několikrát jste otáčeli nepříznivý vývoj zápasu…
To právě svědčí o morálce hráčů. Mně se s tímto kádrem moc dobře pracuje, jiný bych ani nechtěl, jsem moc rád, že mám tyhle hráče.