Kliknutím zvětšíte
Z úrovně krajského přeboru a divize se výběr vedený koučem Karlem Trnečkou dostane k náročné mezinárodní konfrontaci.
Nároďák českých fotbalových nadšenců čekají v základní skupině tři zápasy v šesti dnech se soupeři ze Španělska, Ruska a Irska.
Do akce se vrhnou Češi v sobotu.
„Jsem rád hlavně za kluky, pro které je to obrovský zážitek hrát na krásných stadionech v dresu s lvíčkem na prsou,“ říká místopředseda Krajského fotbalového svazu Olomouc Josef Ondroušek.
Finálový turnaj brzy vypukne. Počátek cesty byl ale před pár lety, že?
Ano, přišla výzva z FAČR, jestli se chceme této soutěže zúčastnit. Slyšel jsem o tom poprvé, nechali jsme si to vysvětlit a poprvé jsme do toho šli v roce 2014. Bylo to pro nás něco nového. Dostali jsme se do finále, kde jsme prohráli s výběrem Jihomoravského kraje. Mrzelo nás to, vypadli jsme na penalty a Brňáci jeli na kvalifikační skupinu do Srbska. A taky postoupili na Euro, které se hrálo v Irsku. Tam ale ze skupiny nepostoupili.
Asi jste toužili po podobném průběhu?
Opět jsme se přihlásili a už jsme těžili ze zkušeností z předcházejících let. Národní část jsme zvládli a postoupili do mezinárodní kvalifikace. Skupina byla přidělena Česku, takže se hrálo u nás. Bylo to na Andrově stadionu a kluci z krajských přeborů a z divizí si to moc užili. Organizačně jsme to taky zvládli, hráči spali v pětihvězdičkovém NH hotelu, čehož si vážili. A skupinu jsme těsně vyhráli a dostali jsme právo reprezentovat Českou republiku na finálovém turnaji v Istanbulu.
Jak náročné bylo procházet jednotlivými fázemi z organizačního hlediska?
V mezinárodní kvalifikaci jsme dostali jsme nějaké úkoly, vytipovat hotel, hřiště, zorganizovat to. Chtěl bych velmi pochválit jednání se Sigmou, která nám umožnila hrát na hlavním stadionu i na vedlejším v Řepčíně. Vše bylo na velmi vysoké úrovni, na kterou dohlížel delegát z UEFA. Kluci z FAČRu, kteří s tím mají zkušenosti, pak přijeli a pomohli nám.
A co finanční zátěž?
V národní části hradí krajské svazy cesťáky hráčům a náklady třeba na soustředění. A v té mezinárodní kvalifikaci už přispívá UEFA a je to jednodušší. I FAČR nám pomohl a pro krajský fotbalový svaz to nakonec nebyly žádné náklady. Vše se zpětně proplatilo a ani finále v Turecku není zatížením pro naši svazovou pokladnu. Rozpočet je potřeba mít vyrovnaný.
Cítíte z hráčů velké nadšení?
Pro kluky je to velká motivace. Dostat se do zahraničí a hrát v uvozovkách pod hlavičkou České republiky. Nastupují v klasických reprezentačních dresech. Vše je zajištěné a nehrají zde roli peníze. Pro některé je to vyvrcholení kariéry, pro některé určitá meta ve fotbale.
Jako amatéři musejí skloubit klubový, reprezentační a ještě pracovní program?
Určitě. Srazy jsou samozřejmě v pracovní dny, mají ještě povinnosti ve svých klubech, kde normálně hrají. Odtud museli být na zápasy a srazy uvolněni a navíc mít třeba dovolenou z práce. Je tam to nadšení a parta. Taky jsme se shodli s trenérem na tom, že ti, co si to vykopali a jsou v týmu prakticky dva roky, pojedou taky do Istanbulu. Ten základ je pořád stejný.
Fotbalisté jsou ve výběru z klubů napříč krajem, fanoušci z této úrovně si tak mohou najít svého zástupce, že?
Je to opravdu reprezentace regionu. Olomoucký kraj a město Olomouc nám také vyšly vstříc a velký díl dali sponzoři, kterým chci moc poděkovat. Hráče máme skutečně poskládané z klubů napříč krajem, trenér Trnečka má dva asistenty, kteří mu se sledováním hráčů pomáhali. A nejsou s námi jen kluci z divize, ale i z krajského přeboru. Může to být motivace i pro další hráče, aby se dostali do výběru, který bude zase za dva roky.
Jakou máte ambici před mistrovstvím Evropy?
Před kvalifikací v Olomouci jsem v nadsázce řekl, že bereme jen vítězství. Hnala nás i vidina toho, že někam poletíme a dostaneme se na takový turnaj. Ale teď je tam osm nejlepších týmů z Evropy. Aspoň nějaké vítězství chceme uhrát, nejedeme tam jen na výlet. Pokud by bylo finále, tak je to fantastický úspěch. Je to nevyzpytatelné, my nemůžeme tušit, jak na tom jsou naši soupeři. I v kvalifikaci byli všichni výborní a měli jsme nakonec i štěstí, že jsme dokázali postoupit.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
