Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Ale spíše než že bych slavil, tak odpočívám. Jak hráč jsem si úspěchy užíval, jako trenér už tolik ne, je kolem toho všeho moc práce a starostí, takže jsem rád, že je ta letošní sezona za námi," říká Roman Sedláček.

Jako hráč si zahrál proti Barceloně v soutěži, která dnes nese název Liga mistrů, má půl titulu s Vítkovicemi (hrál ve Vítkovicích podzimní část sezony), několikrát naskočil do národního týmu.

„Ale tohle je čerstvé, tak to člověk víc prožívá, opravdu beru postup Mohelnice do ligy i jako můj velký osobní úspěch," opakuje Sedláček.

Takže se jako trenér na ligu těšíte?
Moc. Už jsem před časem jako trenér postup zažil, s béčkem Holice z A třídy do krajského přeboru, ale tohle je opravdu něco jiného. Vyhrát divizní skupinu E, to se cení, v téhle skupině je spousta těžkých zápasů.

Co čekáte od ligového angažmá?
No, takhle nepřemýšlím, čeká nás nyní spousta práce, musíme doplnit kádr, závěr jara jsme odehráli v deseti lidech. Že jsme postoupili do ligy je nyní především závazek pro vedení klubu. Pochopitelně chci tým připravit tak, aby hrál v lize důstojnou roli, abychom nedopadli jako letos Opava.

Po prvním jarním kole jste ztráceli na vedoucí Vítkovice jedenáct bodů, to na postup nevypadalo ani trochu…
My si pak řekli, že půjdeme zápas od zápasu. Pak jsme vyhráli v Petrovicích, Vítkovice začaly ztrácet a najednou jsme je měli…

Jenže domácí zápas s Vítkovicemi, kdy jsme jim mohli bodově utéct, se nepovedl a prohráli jste. Říkal jste si, že je postup pryč?
A víte, že ne? Opravdu ne. Proti Vítkovicím nám totiž chyběl Pinkava, náš klíčový hráč. Věděl jsem, že až se do týmu vrátí, půjde náš výkon nahoru a že můžeme opět Vítkovice přeskočit.

Pinkavovi je přes čtyřicet, budete ho chtít i do ligy?
Trenér, který by ho nechtěl do kádru, by byl blázen. I v lize nám bude mít co dát. Je to náš nejlepší hráč.

Není to ale divné, že borec je ve čtyřiceti lepší než pětadvacetiletí hráči?
Tahle generace prostě je odolnější, než jsou ty současné. Se podívejte na Jágra v hokeji a najdete iks příkladů starších sportovců, kteří jsou prostě stále vynikající. Dnešní generace nedávají sportu tolik, kolik je potřeba. Starší borci jsou psychicky i fyzicky odolnější než dnešní mládež. Stačí srovnat, jak trénuje Pinkava, jak přistupuje k regeneraci, a jak mladší hráči. O tom to je. Většina dnešních mladých hráčů prostě není ochotna obětovat sportu tolik, co například Luboš Pinkava.