Jeseník sice začal letošní ročník výborně, když vyhrál úvodní tři duely soutěže, jenže v dalším průběhu přišla krize a na další tříbodový zisk již nedosáhl.
Zimní přestávku tak tradiční účastník župy stráví na předposledním místě, když horší je pouze nováček z nedalekých Zlatých Hor.
S jesenickým mužstvem se pak Ladislav Krobot po deseti letech na lavičce rozloučil v polovině listopadu domácí remízou 3:3 s Určicemi. Tento zápas byl v roli kouče jeho posledním, tedy alespoň prozatím…
„Od mužského fotbalu si teď odpočinu a chtěl bych se více věnovat synovi, který hraje za žáky, zkrátka mu pomoci v rozvoji jeho talentu. To však neznamená, že bych se někdy v budoucnu nemohl na lavičku áčka vrátit,“ říká Ladislav Krobot.
„Jeseník je moje srdeční záležitost, fotbalově jsem tady vyrostl a kromě vojny jsem zde strávil coby hráč a později trenér celou kariéru. Pokud by mě klub někdy znovu oslovil, asi bych neváhal,“ vyvrací klasické rčení, že člověk dvakrát nevstoupí do jedné řeky.
close
zoom_in
Rozhodnutí skončit tak i přes nelichotivé výsledky asi nepřišlo ze dne na den.
To určitě ne. Přemýšlel jsem o tom dlouho, ale chci dát svým odchodem mužstvu nějaký nový impuls. Navíc jsem stále více cítil tlak ze strany řady lidí, bohužel někdy i těch, kteří fotbalu vůbec nerozumí. Mnoho z nich neví, co taková práce obnáší, není to jen přijít na zápas a když se vyhraje, tak je to dobré a pokud ne, je všechno špatně.
Úvod sezony vám ale vyšel, tři výhry v řadě, jenže pak přišel útlum. V čem vidíte osudný zlom?
Podařily se nám tři zápasy a najednou jsme si mysleli, že se nám nemůže nic stát. Určitě jsme nepočítali s nějakým postupem, ale chtěli jsme hrát klidný střed tabulky. Jenže pak kluci možná trochu podcenili tréninky, navíc přišel smolný zápas ve čtvrtém kole, kdy nás sundal rozhodčí dvěma červenými kartami a od tohoto okamžiku jsme se již nesešli v ideální sestavě. Chyběli nám hráči kvůli trestům, později se přidala zranění, odchody a najednou to nešlo.
Jeseník asi hodně srážely do kolen především ztracené závěry zápasů.
Tohle mě ubíjelo nejvíce, šestkrát jsme zbytečně remizovali. Kromě zápasu ve Velkých Losinách, kdy jsme dotáhli nepříznivý vývoj, se nám ostatní duely nepodařilo dovést k výhře, když jsme těsně před koncem vždy inkasovali, jednou jsme dokonce nedali penaltu. Mohli jsme mít daleko více bodů a být v klidu kolem šestého místa, což se bohužel nestalo. Tlak okolí se zvyšoval, člověk najednou sám cítil, že není spokojený. Postupně jsem tak došel k rozhodnutí, že tým potřebuje změnu, takže raději skončím a přenechám místo někomu dalšímu, aby se pokusil tuto práci dělat třeba lépe.
Co tedy plánujete nyní?
Chtěl jsem přejít k jesenické mládeži, ale nakonec jsme se nedomluvili. Měl jsem určité představy, jenže současní trenéři mají jinou koncepci, navíc se klukům daří a nechci jim tedy zasahovat do práce. Teď si dám oddech a uvidím, jak to dlouho vydržím, možná mi trénování začne za měsíc scházet (úsměv).
Takže budete sledovat fotbal jen z pozice diváka?
Za ty roky u fotbalu je člověk ze všeho i dost unavený. V minulosti jsem vedl také žáky a víkend co víkend trávíte zápasy, tréninky, cestováním, opravdu je to náročné. Všechno je horší ve chvíli, když se nedaří a dokola posloucháte kritiku, jak to vedete. Pak si řeknete, jestli vám tohle stojí za ty nervy. Momentálně ze mě všechno spadlo, občas si půjdu kopnout za naše béčko v okresním přeboru, prostě se pobavit fotbalem.
Můžete zavzpomínat naopak na dobu, která vám nejvíce zůstala v paměti při vašem působení u jesenického týmu v krajském přeboru?
Hodně úspěšný byl ročník, kdy jsme skončili na druhém místě o tři body za tehdy postupující Královou, kterou jsme navíc dvakrát porazili. Tehdy jsme se vezli na takové vlně euforie. Navíc se o prvním místě rozhodovalo až v posledním kole. Na tento rok vzpomínám asi nejraději, tehdy se sešla opravdu vynikající parta složená ze zkušených i mladších hráčů.
Co bude podle vás nejdůležitější, aby Jeseník nakonec během jarní části účast v krajském přeboru uhájil?
Začít rychle jednat a sehnat co nejdříve nového trenéra, aby mohl s týmem pracovat. Udržet stávající kádr a nejlépe získat tak dvě zkušenější posily, i když dovést na Jesenicko dobré hráče je trochu problém. Letos na podzim jsme pracovali s mladým mužstvem. Kluci, kteří mají určitě svou kvalitu, ale teprve získávají zkušenosti. Bohužel z loňska nám odešli borci jako Kadeřábek, Mlynář či kanonýr Pavelka, letos kvůli pracovním povinnostem vypadl Mravec, všechny tyto odchody pak byly znát. Pevně však věřím, že se župu podaří pro Jeseník zachránit. Na špatném podzimu jsem se také podílel, takže mi nemůže být jedno, jak nakonec sezona dopadne.
