Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Je miláčkem olomouckých fanoušků, které nadchne jen pohled na muže s číslem jedenáct, s jakou láskou si pohrává s kulatým nesmyslem. Teď hrozí, že jejich oblíbenec nabere směr východ. O Melinha totiž projevil zájem ruský klub Samara. Ten už dokonce několikrát kontaktoval trenéra Petrželu s přáním o dlouhovlasého Jihoameričana. „Vůbec to neřeším. Soustředím se jen a jen na Sigmu,“ ujišťuje olomoucké fanoušky Melinho v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Rozhovor

Mimo jiné se také dozvíte, proč mu nevyšlo angažmá ve Villarrealu, o jeho touze reprezentovat nejen Brazílii nebo o výhodách rodinného života. Ze všeho nejdřív ale na úvod rozebereme příčiny poslední domácí ztráty Olomouce s Příbramí.

Nerozhodný výsledek po celozápasovém obléhání brány je pro vás komplikací v boji o záchranu, souhlasíte?

Příbram hrála už od začátku absolutně obranný zápas. Měli jsme spoustu šancí vstřelit gól, bohužel se nám to nepodařilo. Zkomplikovali jsme si situaci. Ale to patří k fotbalu.

Byla tedy větším problémem špatná koncovka, nebo brankář Pařízek?

Jsou dny, kdy střílíme a míč spadne do brány, a jsou dny, kdy střílíme a nepadne to tam. Bohužel to byl ten druhý případ.

Mít takový den v zápase s přímým konkurentem o záchranu je jistě o to mrzutější, že?

Samozřejmě všichni hráči víme, že tento zápas byl opravdu nesmírně důležitý. Šlo o šest bodů s týmem na spodu tabulky. Bohužel to nevyšlo, takže musíme makat a soustředit se na další zápas, který hrajeme v Teplicích a uhrát tam nějaké body. Nedá se nic dělat.

Nestraší vás těžký los? Dva zápasy venku, doma Sparta.

Samozřejmě to budou těžké zápasy, ale i proti Spartě se dá doma vyhrát. Jde o to, že pokud se tým uzavře do obrany a nic nevymýšlí, tak je velmi obtížné proti nim hrát. Kdyby tu hru otevřeli, vypadal by ten zápas úplně jinak. Pokud se bude hrát otevřený zápas, tak šance i proti Spartě jsou vyrovnané.

Tlak na hráče v týmech bojujících o záchranu je vysoký a říká se, že na zahraniční posily je ještě enormnější. Pociťujete to?

Určitě. Pro mě je to poprvé v životě, co hraji v klubu bojujícím o záchranu.

Hrál jste přece v Opavě.

Tam jsem hrál jen první čtyři měsíce a odešel jsem zpět do Brazílie. Nezůstal jsem tam až do konce. Vnímám, že tlak je na hráče obrovský. Hráči zahodí některé šance, ten tlak je vidět. Chtěl bych ale pochválit fanoušky, že i přesto jsou na naší straně. Chodí na nás a fandí nám. My je moc potřebujeme i do toho zbytku sezony.

Všiml jste si, že lidé měli na tribuně i brazilskou vlajku?

Soustředil jsem tak moc na zápas, který jsem chtěl strašně vyhrát, že jsem se do publika vůbec nedíval. O té vlajce nevím.

Když Sigma hraje v rozestavení na jednoho útočníka, dostáváte se do role podhrotového hráče. To vám vyhovuje asi nejvíc, ne?

Záleží na taktice trenéra. Dostal jsem se i chvíli na pozici druhého útočníka. To se mění během zápasu. Budu hrát samozřejmě tam, kde je potřeba.

Teď se dostaneme k otázce, která fandy Sigmy hodně zajímá. V posledních dnech kolem vašeho jména krouží ruská Samara. Jak je to vážné?

Už jsem o tom slyšel a vím, že se o tom baví lidé tady v klubu. Ale teď na to absolutně nemyslím. Soustředím se na svou práci v Sigmě a po sezoně uvidíme, co bude. Ale nyní tohle v hlavě nemám a neřeším to. Mám tady ještě dva roky smlouvu.

Přesto měl byste zájem o ruské angažmá?

Upřímně řečeno, fakt jsem o tom ještě nepřemýšlel. Potom, až skončí sezona, až se zachráníme, tak si sedneme s odpovědnými lidmi z klubu a poradíme, co je dobré pro klub a pro mě. Uvidíme.

S vašim krajanem a kamarádem Angelem Da Silvou, který v Samaře působil, jste její zájem neprobíral?

Ne, s Angelem jsme o tom ještě nemluvili.

Angelo Da Silva se na vaše zápasy pravidelně chodí dívat, ale vy prý na jeho utkání do Holice nezavítáte, proč?

Protože Holice hraje většinou v sobotu, kdy my máme přípravu na nedělní zápasy. Takže tam nemůžu jít.

Už jste Angelovi v Olomouci něco ukázal?

Určitě. Byli jsme mimo jiné na hradě Bouzov nebo v zoologické. Vídáváme se pravidelně.

Líbí se Brazilcům v Olomouci?

Mně se tady libí a tím pádem jsem nepřemýšlel nad mým odchodem. I přesto, že tým hraje špatně a má záchranářské starosti, nemyslím na to, že bych měl odsud odejít. Líbí se mi tady, chci tým zachránit a zůstat tu.

Po utkání v Mostě si Vojtěch Schulmeister pochvaloval vaše přihrávky. Kolmice za obranu jsou vaše specialita, viďte?

Myslím, že jsem hráč, který má největší držení míče z celého týmu, ale zároveň jsem také hráč, který tím pádem dělá nejvíce chyb. Přirozeně mě strašně potěší, když si někdo pochválí, že mu dobře přihraji. Snažím se poslat míč tam, kam ho hráči chtějí. Jsem rád, když se to daří. Klidně pokazím deset přihrávek a jednu pošlu dobře. Když z té jediné padne gól, tak je to v pohodě. (úsměv)

Vy jste poměrně čerstvě ženatý. Jak se vám libí manželský život?

(smích) Manželský život se mi velmi líbí. Mám tím pádem své pohodlí. Teď trénuji na to, abych měl syna. (smích)

Náročné tréninky…

(smích) Doufám, že se podaří. (úsměv)

V Brazílii, když se narodí kluk, je téměř jisté, že bude hrát fotbal. Měl jste to také tak?

Ve všech zemích jsou první slova, které se naučí dítě říkat, táta a máma. V Brazílii je to jinak. Ze všeho nejdřív se začne bavit o fotbale. (smích)

Chcete kluka, aby šel ve vašich šlépějích?

To záleží na něm. Z mé strany tam žádné přání, aby byl fotbalista, není. Ať si dělá, co chce. Když bude chtít hrát fotbal, tak ať hraje. Ale já na tom netrvám.

Zpátky k fotbalu. Vy jste na začátku vaší evropské mise působil i ve španělském Villarrealu. Proč to tenkrát nevyšlo?

Když jsem tam šel, tak mi bylo sedmnáct. Zůstal jsem tam rok a chtěli, abych tam pokračoval. Jelikož jsem byl mladý, nezkušený a byl jsem častokrát jen na lavičce, tak jsem se raději vrátil do Brazílie. Abych mohl hrát. V té době byl navíc Villarreal ve druhé španělské lize.

Přesto by se dalo čekat, že španělská liga vám vyhovuje více. Je techničtější a to je Brazilcům bližší, ne?

Je jasný, že ve Španělsku je víc hráčů světové úrovně a s těmi se hraje pochopitelně líp.

Jaký je váš fotbalový sen?

V podstatě to hlavní, co mě nyní zajímá, je hrát dobře a zajistit svou rodinu do budoucna. Tak, aby, až přestanu hrát, se měla má rodina dobře.

Máte hráče, jehož herní projev vám imponuje?

Ano. Podle mě nejlepší útočník v dnešní době je Roy Maakay. Vzor to není, ale líbí se mi, jak hraje v útoku.

Lepší než Vojta Schulmeister?

(smích) Jednoho dne bude hrát Vojta určitě taky tak dobře. (úsměv)

Patříte k tomu lepšímu, co česká liga nabízí. Ale vzhledem k tomu, že jste Brazilec, je šance reprezentovat vaši zem takřka nulová. Neuvažoval jste někdy o tom, změnit národnost a okusit reprezentační fotbal?

Kdyby to bylo možné, tak samozřejmě jo.

Možné by to bylo, pokud jste nehrál v mládežnických reprezentacích.

Ale to jsem bohužel hrál.

V jaké kategorii?

Za Brazílii jsem hrával v devatenáctkách.

V těchto dnech vrcholí mistrovství světa v hokeji. Sledujete ho?

Jo, dívám se na to. Vím, že jste prohráli s Ruskem 4:0.

Jak se vám líbí hokej?

Když se na to dívám, tak se mi to líbí. Ale nerozumím těm pravidlům. Navíc je to strašně rychlé. Když tam padne gól, tak já ani nevím, jak padl. Ten puk tak velmi rychle letí, že ho ani nevidím. Pak si musím počkat na opakovaný záběr v televizi, abych viděl, jak ten gól vůbec padl. (úsměv)