Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jak se zrodil váš přerod z kondičního trenéra v hlavního kouče?
Dostal jsem možnost spolupracovat s realizačním týmem a s trenérem Trnečkou. Z nějakého důvodu se během čtrnácti dnů rozhodlo vedení pana Trnečku odvolat a nabídli mi, jestli bych pokračoval z pozice dočasného hlavního trenéra, než se rozhodne o dalším postupu. Jestli bude ještě nějaká změna, nebo já budu trénovat déle, to se neví.

Změnu jste nečekal?
Neřeknu, že jsem o tom nepřemýšlel. Ale nepřišel jsem tam s ambicemi, že vystřídám po čase hlavního trenéra. Měl jsem do budoucna jiné záměry.

Jaké jste měl cíle?
Byl jsem bez angažmá a čekal jsem na možnost připojit se k realizačnímu týmu případně někde v lize. Předtím jsem byl v Baníku Ostrava a působení v profesionálním fotbale je pro mě zajímavé. Dostal jsem příležitost jít do Mohelnice. Bral jsem to tak, že budu moct pracovat s cizinci, mluvit anglicky a vyplnit čas a něco se naučit. Nakonec to dopadlo tak, že je to moje práce a dávám tomu všechno.

O kolik komplexnější je pro vás současná role u týmu?
Každý mě má zaškatulkovaného jako kondičního trenéra. Ale já mám k fotbalové trenéřině strašně blízko a ve svých působištích jsem byl částečně asistent kouče. Fotbal jsem hrál a myslím, že vím, o čem je řeč. Nejsem typický kondiční trenér, že bych s hráči jen chodil do posilovny, nebo běhal po lese.

Co říkáte na mohelnické fotbalové prostředí a co je potřeba pro posun tabulkou?
Líbí se mi to, zatím je radost v Mohelnici pracovat. Hráči se chtějí zlepšovat. V žádném zápase předtím kluci nepropadli, bylo to třeba o gól. Je to o tom, chytit se nějakým výsledkem. Potenciál určitě máme. Jedním vítězstvím se můžeme odpíchnout. Hráči mají touhu se posunout dál, nevnímám tam nějakou letargii.

Specifická je pro vás asi práce s hráči z Číny, že?

Mají takovou náturu, že by si chtěli pořád přidávat a pořád trénovat. Ale samotné cvičení nedělají tak precizně, jak by mohli. To jsem s nimi hned řešil, aby nebláznili. Jsou to trochu takové stroje. Mají něco naučené a nejsou tak kreativní. Evropané umí vymyslet něco nového, oni čekají na pokyny. Možná se bojí něco udělat a všechno teď objevují. A i pro místní kluky je to zkušenost, která se bude hodit do budoucna.