Bitvy nejen fotbalové

Nejúspěšnější fotbalový klub v okrese za poslední dvě dekády vybojoval v posledních letech mnoho bitev. Kromě těch na trávnících i s novináři či nemalými finančními problémy.

Ještě je v živé paměti kauza tehdy zábřežského kouče Otto Jáně, který veřejně přiznal, že klub dluží hráčům peníze.

A také odchody hráčů z potápějícího se klubu: Knápek, Skopal, Novák, Pinkava.

A šokující změny ve vedení: odchod Lubomíra Hrdloviče… A ještě více šokující změny ve vedení: příchod Lubomíra Hrdloviče…

Sestava? Tak to byla detektivka

A detektivní úsilí médií během letošních prázdnin při pátrání po personálních změnách v třetiligovém kádru mužů.

„Měli jsme na zkoušce řadu hráčů, ale z různých důvodů s nimi nepočítáme. V tuto chvíli musím říct, že nemáme dostatek hráčů,“ přiznával pár týdnů před startem ligy sportovní ředitel klubu SK Sulko Zábřeh Lubomír Hrdlovič.

Marné byly často snahy novinářů dopátrat s kým že vlastně Sulko hraje přípravné zápasy.

Po dvou sezonách, kdy se na příznivce zábřežského fotbalu valily povětšinou jen jobovky, začal kde kdo tušit další příšernou sezonu.

Poskládáme druholigový tým

Jakým kontrapunktem ale byla tisková konference před začátkem soutěže: v lize se chceme pohybovat kolem sedmého místa, do několika let bychom coby farma Sigmy Olomouc mohli poskládat druholigový tým.

Jak jinak definovat tohle prohlášení než za silácké, tím spíše, že sportovní veřejnost na Šumperku má jistou averzi k podobným prohlášením. Stačí se přeci podívat, jak obtížně se navzdory líbivým slibům a přáním prokousávají sezonami například šumperští hokejisté.

Realita občas naplňuje přání

Ovšem realita občas vypadá stejně jako ona přání. Nebo dokonce i lépe.

Zábřeh se pohybuje kolem páté příčky, produkuje pohledný fotbal a tribuny Městského stadionu plní týden co týden kolem osmi stovek diváků.

„Mě ani tak nezajímá výsledek, i když je důležitý, jako spíše to, jestli jsme pobavili diváky. Fotbal je pouze a jen zábava pro lidi, nic jiného v tom nehledejte. Můj cíl je, aby se fanoušek v neděli odpoledne pobavil,“ říká kouč ligového celku Zábřehu Jiří Balcárek.

Nevídané: v Zábřehu se fandí

A jeho vize se plní, vždyť na zápasech diváci svému týmu dokonce fandí (což je na fotbalových stadionech v nižších soutěžích hodně málo vídaný jev) a na konci každého zápasu hráči přijdou pod tribunu a zatleskají.

A potlesku si užívají i hráči, a to dokonce přestože nevyhrají. „Když zahrajete na sto procent, ale soupeř je přesto lepší, fanoušek to ocení,“ míní Balcárek.

Ve světle úspěchů kouče Balcárka a vedení klubu, kterému šéfuje Zdeněk Kunrt, přestávají být k neuvěření i vize druholigového Zábřehu coby farmy Sigmy Olomouc.

Když se ale zeptáte, zda je úzká spolupráce Sulka se Sigmou tím důvodem úspěšného zábřežského tažení ligou, uslyšíte od Jiřího Balcárka tohle: „Když chcete uspět, musíte si vybrat hráče podle srdce, musí být nejen dobrý hráč, ale musí zapadnout i lidsky. Fotbal nevyhrávají hráči, ale tým.“

A současný Balcárkův Zábřeh je toho důkazem…