Šumperk neuhlídal bývalou hvězdu Sparty a Baníku Matušoviče

Osobnost Deníku

Jsme vlastně policejní tým, směje se spolehlivý shooter Hanušovic Slávek Hudlík

Většinu svého fotbalového života hrával na stoperu, v posledních letech se však…

Hráč, který třikrát vyhrál českou ligu a třikrát český pohár a z Baníku do Sparty přestoupil údajně za 20 milionů korun, je nyní bez angažmá (do léta roku 2010 kopal za kyperský Apollon Limassol) a na jaře naskakuje za divizní Havířov, který bojuje o záchranu v soutěži.

A pokud se zachrání, bude za to hodně vděčit Matušovičovi.

Utkání vůbec nevypadalo, že se potkal druhý s ohroženým sestupem. První půle byla vyrovnaná, hosté měli možná mírnou, ale opravdu mírnou převahu.

Zápas měl nečekaně vysoké tempo a musel se líbit.

Šumperk v první půli orazítkoval po hlavičce Navrátila levou havířovskou tyč, vzápětí se z pravého rohu hřiště vznesl dlouhatánský pas napříč trávníkem, za kterým se asi dvěstěkilometrovou rychlostí vydal Matušovič, jenž svůj brejk zakončil ve vápně střelou na vzdálenější tyč.

Hodně aktivní Havířov pak hrál s velikým nadšením a když už zbývalo pár sekund do přestávky, Matušovič skóroval podruhé.

Po jednom ze soubojů se totiž šumperský záložník Lukáš Reichl domníval, že sudí jistojistě musí odpískat faul, přestal hrát, jenže sudí nepískal.

K bezprizornému míči se tak dostal Matušovič, který ze třiceti metrů přehodil vyběhnutého šumperského gólmana.

„Udělali jsme dvě větší chyby a Matušovič je hráč takových kvalit, že je využil. On je pro tuto soutěž opravdu nadstandardní hráč, před utkáním jsem o něm s hráči mluvil, ale jemu podáte prst a on si vezme celou ruku,“ uvedl kouč domácích Petr Strnad.

Šumperk ale po přestávce zariskoval, začal hrát na tři hroty a málem utkání otočil.

Nejdříve utekl po pravé straně Režný a z patnácti prostřelil gólmana, pak Režný utekl znovu a byl ve vápně faulován. Penaltu proměnil Pinkava.

Po pár minutách znavené havířovské obraně utekl Pobucký a domácí příznivci se opět domáhali penalty, tentokrát už bez odezvy sudího.

„Nám v první půli vycházela hra ze zabezpečené obrany na brejky. Dva nám vyšly, navíc jsme byli v první půli lepší než domácí. Šumperk pak ale začal hrát velmi odvážně dopředu a po zásluze srovnal. Pak jsme zase byli o něco lepším týmem, ale už bez efektu,“ zhodnotil zápas havířovský trenér Bohuš Keler.

„Chybí nám hráč typu Matušoviče, který by se uměl prosadit i proti zhuštěné obraně, tak totiž na nás na našem hřišti všichni hrají, v deseti se postaví před vápno a my nemáme tak kvalitní hráče, abychom si s tímto uměli poradit. Proti Havířovu jsme sice dokázali srovnat dvoubrankové manko, ale protože jsme hráli za hranicí rizika a vyšlo to. Jenže nejde takhle riskovat pořád,“ uvedl Strnad.

Ten začal ve druhé půli hrát na tři útočníky: Režného, Pobuckého a Navrátila.

„Když jsme vyrovnali, Navrátila jsem zase stáhnul dozadu, hrát pořád na tyto tři hráče na hrotu, to je opravdu nesmírné riziko,“ podotknul Strnad.

Paradoxně se tak po utkání, které nabídlo opravdu atraktivní fotbal, příliš neradovala ani jedna strana.

„Doma nám to na jaře moc nejde, opravdu se neumíme prosadit proti betonujícím týmům,“ posteskl si Strnad.

„Nevyhrát, když vedete po poločase 2:0, to je ztráta, ale zase to beru tak, že jsme bodovali na hřišti Šumperku, který je opravdu velmi dobrým týmem. Ale cítím, že k vítězství jsme měli blíž než domácí,“ dodal Keler.