A zda se dočká v neděli v domácím duelu s Valašským Meziříčím není vůbec jisté, Lukáše totiž trápí natažený stehenní sval, kvůli kterému téměř týden netrénuje.

Co vás přesně bolí?
Zadní stehenní sval. Minulou středu jsem během tréninku asi sval natáhnul a i zápas jsem pak odehrál s bolestí. Není to ono, hrát se zraněním. V přípravě jsem měl zraněnou ruku, teď nohu, jsem z toho nervózní.

Co říkal lékař?
V pondělí jsem byl u pana Petráše. Nejdříve mi řekl, že musím mít čtyři týdny klid, úplně mě tím vyděsil, ale jen žertoval. Já mu říkal, že v neděli chci hrát. Sval není natržený, není tam otok, je to jen natažené. Proto jsem chodil na bazén, šlapal na rotopedu, snad budu do neděle v pořádku.

Čím to může být, že jste si poranil stehenní sval? Tréninky na umělé trávě? Mnoha hráčům umělka vadí.
Spíše je to důsledek zimní přípravy jako takové, hodně jsme trénovali, cítím ještě z přípravy únavu. Ono se asi nedá úplně přesně určit, kvůli čemu jsem si ten sval natáhnul.

Na jaře jste ještě nedal gól, co na to říkáte?
Já se tím moc nezatěžuji, je to normální, i superstřelci mívají období, kdy nedávají góly. Potřebuji dát ten první gól, klidně nějakou pucku do prázdné brány, a pak už to půjde. Nebo bych si to tak přál. Ale opravdu to moc neřeším, prostě se v každém utkání snažím odvést maximum.

On se ten váš střelecký půst asi prožívá snadněji, když se týmu daří, že?
Přesně tak, zastoupili mě jiní, a super. Ono je opravdu jedno, kdo ty góly dá, když jsou vítězné.

Ale přeci jen, útoku se na jaře moc nedaří.
To pramení z hry, kterou momentálně předvádíme. Na podzim nás zdobila lehkost, měli jsme daleko lepší držení míče než nyní, hru jsme řídili my. Teď je to trápení, nakopáváme míče a to je hra, která mi nevyhovuje. Mám metr sedmdesát, těžko mohu vyhrávat s obránci souboje o míče, které se nakopávají dopředu, to po mně opravdu nemůže nikdo očekávat. Já potřebuji kombinační hru, balony do prostoru, pohyb. Ne osobní souboje. S mou postavou to mám při takovém způsobu hry opravdu těžké.

Pomůže, až se hra vrátí na přírodní trávu, tedy na větší hřiště, kde bude více prostoru na kombinace?
Ano, to určitě, já potřebuji balon za obranu, ne souboje. Ale jsme zatím ve stresu, dáváme málo gólů, hlídáme si pak výsledek tak, že nakopáváme míče a všichni nabíháme do útoku. Co nás dříve zdobilo, to je teď pryč. Opravdu to není ono.

Je to zvláštní, že jste ve stresu. Se Zlínem se střídáte ve vedení v tabulce, na jaře dvě výhry a jedna remíza, není důvod k panice…
Soupeři nás už dost dobře znají, jmenovitě upozorňují na naše hráče, opravdu to nemáme lehké.

Měl jste během těch tří jarních zápasů osobní obranu na sebe?
Osobní ne, ale je to těsnější bránění. Ale znovu opakuji, ten hlavní problém je ve hře, kterou nyní produkujeme. Nemáme mezihru, netvoříme hru. Možná moc improvizujeme se sestavou, je otázka, zda hrají někteří hráči na postech, kde jim to nejvíce vyhovuje, ale to není moje věc. Ale v kabině se od podzimu nic nezměnilo, je tam stále pohoda.

Jaká je šance, že v neděli nastoupíte?
Já se rozhodnu až v neděli. Ono se to může do neděle zlepšit, ale pokud by to bolelo, hrát nebudu, nechci kvůli jednomu zápasu riskovat, že si sval natrhnu a pak se budu dlouho léčit.

Kam za fotbalem ZDE