16/19 Počet mutlimédií zpět do galerie
Všechny fotky v galerii ×
V nejsevernějším cípu Javornického výběžku leží obec Bílá Voda. Vede sem jediná cesta, ze tří stran ji obklopuje Polsko. Mluví se o ní jako o nejodlehlejší obci České republiky.
Popis

V nejsevernějším cípu Javornického výběžku leží obec Bílá Voda. Vede sem jediná cesta, ze tří stran ji obklopuje Polsko. Mluví se o ní jako o nejodlehlejší obci České republiky.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Ve vesnici s osmnáctiprocentní nezaměstnaností se nežije lehce, lidé odsud odcházejí. V roce 1900 tu žilo téměř třináct stovek lidí, nyní jsou to stovky tři.
Popis

Ve vesnici s osmnáctiprocentní nezaměstnaností se nežije lehce, lidé odsud odcházejí. V roce 1900 tu žilo téměř třináct stovek lidí, nyní jsou to stovky tři.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Po druhé světové válce německé obyvatelstvo vystřídali Češi. Dnes v Bílé Vodě žije rovněž komunita Rumunů představující třetinu obyvatel vesnice, ale také Němci, Slováci, Poláci či Romové. Pestrá směsice národností.
Popis

Po druhé světové válce německé obyvatelstvo vystřídali Češi. Dnes v Bílé Vodě žije rovněž komunita Rumunů představující třetinu obyvatel vesnice, ale také Němci, Slováci, Poláci či Romové. Pestrá směsice národností.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Do života obce se nesmazatelně zapsala církev. Ve čtvrtině 18. století v Bílé Vodě vznikla piaristická kolej a gymnázium. V dobách největší slávy ústav navštěvovalo přes tři sta žáků. Tolik obyvatel má dnes celá Bílá Voda.
Popis

Do života obce se nesmazatelně zapsala církev. Ve čtvrtině 18. století v Bílé Vodě vznikla piaristická kolej a gymnázium. V dobách největší slávy ústav navštěvovalo přes tři sta žáků. Tolik obyvatel má dnes celá Bílá Voda.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Tady bývalo centrum vzdělanosti celého regionu.
Popis

Tady bývalo centrum vzdělanosti celého regionu.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Studenti tu už dávno po klice nesahají.
Popis

Studenti tu už dávno po klice nesahají.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Za éry komunismu areál sloužil jako internační klášter pro řeholnice. Postupně v Bílé Vodě vznikla obrovská komunita, která v roce 1988 čítala 415 sester z třinácti kongregací.
Popis

Za éry komunismu areál sloužil jako internační klášter pro řeholnice. Postupně v Bílé Vodě vznikla obrovská komunita, která v roce 1988 čítala 415 sester z třinácti kongregací.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Odlehlá vesnice ležící na hranici s Polskem se soudruhům k „úklidu“ řádových sester skvěle hodila.
Popis

Odlehlá vesnice ležící na hranici s Polskem se soudruhům k „úklidu“ řádových sester skvěle hodila.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Poslední řeholnice odešla z Bílé Vody v roce 2002. Stovky jich však našly místo posledního odpočinku na zdejším hřbitově.
Popis

Poslední řeholnice odešla z Bílé Vody v roce 2002. Stovky jich však našly místo posledního odpočinku na zdejším hřbitově.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Je pravděpodobně místem s největší koncentrací hrobů řádových sester na světě. Za čtyřicet let nuceného pobytu zde byla pohřbena většina sester, které v Bílé Vodě žily.
Popis

Je pravděpodobně místem s největší koncentrací hrobů řádových sester na světě. Za čtyřicet let nuceného pobytu zde byla pohřbena většina sester, které v Bílé Vodě žily.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Hrobů je zde až sedm set.
Popis

Hrobů je zde až sedm set.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Panuje zde klid a mír.
Popis

Panuje zde klid a mír.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Před čtrnácti lety pohřebiště Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku.
Popis

Před čtrnácti lety pohřebiště Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

V hromadném hrobě na bělovodském hřbitově leží oběti pochodu smrti, který v kruté zimě roku 1945 táhl z koncentračního tábora Osvětim přes Javornicko do Kladska. Nelidským podmínkám podlehlo ve vesnici či blízkém okolí třináct vězňů.
Popis

V hromadném hrobě na bělovodském hřbitově leží oběti pochodu smrti, který v kruté zimě roku 1945 táhl z koncentračního tábora Osvětim přes Javornicko do Kladska. Nelidským podmínkám podlehlo ve vesnici či blízkém okolí třináct vězňů.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Zámek v Bílé Vodě. Podobu mu vtiskla pruská princezna Mariana Oranžská, která v Bílé Vodě žila ve vyhnanství. Dnes tu sídlí psychiatrická nemocnice nesoucí její jméno.
Popis

Zámek v Bílé Vodě. Podobu mu vtiskla pruská princezna Mariana Oranžská, která v Bílé Vodě žila ve vyhnanství. Dnes tu sídlí psychiatrická nemocnice nesoucí její jméno.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Zdejší autobusová zastávka je konečná. Do zdejší nemocnice míří ti, kteří jsou na konci sil a nezvládají problémy s alkoholem nebo s drogami.
Popis

Zdejší autobusová zastávka je konečná. Do zdejší nemocnice míří ti, kteří jsou na konci sil a nezvládají problémy s alkoholem nebo s drogami.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Vede odtud ale i cesta zpět.
Popis

Vede odtud ale i cesta zpět.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Bílá Voda sice leží na „konci světa“, pro mnoho lidí ale znamená nový začátek.
Popis

Bílá Voda sice leží na „konci světa“, pro mnoho lidí ale znamená nový začátek.

Zdroj: Stanislav Badal/www.badygrease.cz

Doporučujeme vám
Hlavní stránka
předchozí fotka následující fotka
loading
V nejsevernějším cípu Javornického výběžku leží obec Bílá Voda. Vede sem jediná cesta, ze tří stran ji obklopuje Polsko. Mluví se o ní jako o nejodlehlejší obci České republiky.
Ve vesnici s osmnáctiprocentní nezaměstnaností se nežije lehce, lidé odsud odcházejí. V roce 1900 tu žilo téměř třináct stovek lidí, nyní jsou to stovky tři.
Po druhé světové válce německé obyvatelstvo vystřídali Češi. Dnes v Bílé Vodě žije rovněž komunita Rumunů představující třetinu obyvatel vesnice, ale také Němci, Slováci, Poláci či Romové. Pestrá směsice národností.
Do života obce se nesmazatelně zapsala církev. Ve čtvrtině 18. století v Bílé Vodě vznikla piaristická kolej a gymnázium. V dobách největší slávy ústav navštěvovalo přes tři sta žáků. Tolik obyvatel má dnes celá Bílá Voda.
Tady bývalo centrum vzdělanosti celého regionu.
Studenti tu už dávno po klice nesahají.
Za éry komunismu areál sloužil jako internační klášter pro řeholnice. Postupně v Bílé Vodě vznikla obrovská komunita, která v roce 1988 čítala 415 sester z třinácti kongregací.
Odlehlá vesnice ležící na hranici s Polskem se soudruhům k „úklidu“ řádových sester skvěle hodila.
Poslední řeholnice odešla z Bílé Vody v roce 2002. Stovky jich však našly místo posledního odpočinku na zdejším hřbitově.
Je pravděpodobně místem s největší koncentrací hrobů řádových sester na světě. Za čtyřicet let nuceného pobytu zde byla pohřbena většina sester, které v Bílé Vodě žily.
Hrobů je zde až sedm set.
Panuje zde klid a mír.
Před čtrnácti lety pohřebiště Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku.
V hromadném hrobě na bělovodském hřbitově leží oběti pochodu smrti, který v kruté zimě roku 1945 táhl z koncentračního tábora Osvětim přes Javornicko do Kladska. Nelidským podmínkám podlehlo ve vesnici či blízkém okolí třináct vězňů.
Zámek v Bílé Vodě. Podobu mu vtiskla pruská princezna Mariana Oranžská, která v Bílé Vodě žila ve vyhnanství. Dnes tu sídlí psychiatrická nemocnice nesoucí její jméno.
Zdejší autobusová zastávka je konečná. Do zdejší nemocnice míří ti, kteří jsou na konci sil a nezvládají problémy s alkoholem nebo s drogami.
Vede odtud ale i cesta zpět.
Bílá Voda sice leží na „konci světa“, pro mnoho lidí ale znamená nový začátek.