×

Galerie: Jesenické prameny

Voda z jitřního pramene je mírně radioaktivní a lázeňští lékaři ji doporučují k pitné kúře.

Návštěvníky lázní vítá Géniův pramen. Právě z něj prý zakladatel jesenických lázní Vincenz Priessnitz rozvinul svou lékařskou praxi. Pramen v dnešní podobě obnovil majitel přilehlého penzionu. Lidé si tu chodí pro vodu.

Francouzský pramen nacházející se pod lázeňským komplexem nechal na počest Vincenze Priessnitze postavit francouzský rytíř M. de Plaremberg. Nad výtok vody nechal vyrýt věnování: Géniovi studené vody.

Škoda, že pramen neteče. Chrlič marně špulí ústa.

Český pramen zdobí začátek lázeňské kolonády. Stavba pomníku se v 19. století stala prestižní záležitostí českých národních kruhů. Sochu antické bohyně zdraví Hygie vytvořil tehdy málo známý umělec Josef Václav Myslbek.

Lesní pěšina žíznivého poutníka dovede k Pražskému prameni. Nechal jej zbudovat pražský bankéř Josef Daniel Kuchynka. Odmítl však, aby nesl jeho jméno. Z pramene vytéká tenký vlas vody, v tůňce žije skokan hnědý.

Cestou do kopce turista doputuje k vydatnému Slovanskému prameni. V jeho blízkosti se nachází altán, místo odpočinku pro lázeňské hosty při jejich procházkách.

Jen o pár metrů výše stojí pramen Žofie, zvaný též Maďarský či Revoluční. Dnes je nefunkční a připomíná spíše pomník. Priessnitzově dceři Žofii jej věnoval maďarský šlechtic Josef Ujházy, který se s ní zasnoubil.

U Bezručova pramene se kdysi pořádaly lesní koncerty, kočující společnosti zde hrály svá divadelní představení, byly tu předčítány knihy a básně. V roce 1999 v blízkosti pramene obnovily Lesy ČR rozlehlý altán.

Lidé si pod ním mohou v malých přírodních lázních vyzkoušet některé z Priessnitzových vodoléčebných procedur. V pozadí pramen Anna.

Rumunský pramen se pyšní nejhonosněji zdobeným pomníkem v celých jesenických lázních. Mramorový monument nechal postavit rumunský král Karol I., který se v lázních léčil v roce 1888.

Smrkový a Vilémův pramen pocházejí z první poloviny 19. století. Pojmenování jednoho z nich je spojeno s korunovací Viléma II. na pruského krále. Po druhé světové válce byl na čas přejmenován na pramen Partyzánů.

Vody z Večerního pramene se mohou lidé napít z malovaného hrnku s kočičí hlavou.

Pramen Priessnitzův. Na tomto místě byl podle pověsti zabit předek Vincenze Priessnitze. Ze zdejšího pramene pak vystoupila víla a předpověděla slávu rodu, jehož krev se smísila s vodou.

Výstavbu Jitřního pramene iniciovala hrabata tří šlechtických rodů. Jeho původní německý název změnila v roce 1945 česká přejmenovávací komise. Jméno Jitřní prý dostal proto, že odsud komise vyrazila na pochůzku ráno.

V základech Polského pramene nalezli při jeho renovaci v roce 2005 dobrovolníci Hnutí Brontosaurus vzkaz Poláků a Jana Rippera, že nesouhlasí s útlakem Polska a budou bojovat za jeho svobodu.

Prameni vévodí obraz čenstochovské madony s dítětem.

O Josefově pramenu historické zdroje mlčí. Jeho obnovu provedli v roce 2002 za podpory Jesenické nemocnice L. Abt, L. Němčík a M. Henner.

Podobně málo informací je známo také o prameni Drahuščinu, který se nachází nedaleko.

Vodou jej napájí Müllerův pramen ležící o deset metrů výše. Založila jej v roce 1934 rodina Müllerů pocházející z lázní. I tento pramen v nedávné době prošel rekonstrukcí.

Mariin pramen nechal roku 1862 postavit německý šlechtic na počest manželky pruského vyslance v Římě, která se v té době léčila v jesenických lázních.

Malebné okolí jesenických lázní skrývá pramenů, pomníčků či vyhlídek osm desítek. Jejich objevování zabere návštěvníkovi zdejšího kraje několik výletů.