Voda z jitřního pramene je mírně radioaktivní a lázeňští lékaři ji doporučují k pitné kúře.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Návštěvníky lázní vítá Géniův pramen. Právě z něj prý zakladatel jesenických lázní Vincenz Priessnitz rozvinul svou lékařskou praxi. Pramen v dnešní podobě obnovil majitel přilehlého penzionu. Lidé si tu chodí pro vodu.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Francouzský pramen nacházející se pod lázeňským komplexem nechal na počest Vincenze Priessnitze postavit francouzský rytíř M. de Plaremberg. Nad výtok vody nechal vyrýt věnování: Géniovi studené vody.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Škoda, že pramen neteče. Chrlič marně špulí ústa.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Český pramen zdobí začátek lázeňské kolonády. Stavba pomníku se v 19. století stala prestižní záležitostí českých národních kruhů. Sochu antické bohyně zdraví Hygie vytvořil tehdy málo známý umělec Josef Václav Myslbek.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Lesní pěšina žíznivého poutníka dovede k Pražskému prameni. Nechal jej zbudovat pražský bankéř Josef Daniel Kuchynka. Odmítl však, aby nesl jeho jméno. Z pramene vytéká tenký vlas vody, v tůňce žije skokan hnědý.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Cestou do kopce turista doputuje k vydatnému Slovanskému prameni. V jeho blízkosti se nachází altán, místo odpočinku pro lázeňské hosty při jejich procházkách.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
U Bezručova pramene se kdysi pořádaly lesní koncerty, kočující společnosti zde hrály svá divadelní představení, byly tu předčítány knihy a básně. V roce 1999 v blízkosti pramene obnovily Lesy ČR rozlehlý altán.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Lidé si pod ním mohou v malých přírodních lázních vyzkoušet některé z Priessnitzových vodoléčebných procedur. V pozadí pramen Anna.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Rumunský pramen se pyšní nejhonosněji zdobeným pomníkem v celých jesenických lázních. Mramorový monument nechal postavit rumunský král Karol I., který se v lázních léčil v roce 1888.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Smrkový a Vilémův pramen pocházejí z první poloviny 19. století. Pojmenování jednoho z nich je spojeno s korunovací Viléma II. na pruského krále. Po druhé světové válce byl na čas přejmenován na pramen Partyzánů.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Vody z Večerního pramene se mohou lidé napít z malovaného hrnku s kočičí hlavou.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Pramen Priessnitzův. Na tomto místě byl podle pověsti zabit předek Vincenze Priessnitze. Ze zdejšího pramene pak vystoupila víla a předpověděla slávu rodu, jehož krev se smísila s vodou.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Výstavbu Jitřního pramene iniciovala hrabata tří šlechtických rodů. Jeho původní německý název změnila v roce 1945 česká přejmenovávací komise. Jméno Jitřní prý dostal proto, že odsud komise vyrazila na pochůzku ráno.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
V základech Polského pramene nalezli při jeho renovaci v roce 2005 dobrovolníci Hnutí Brontosaurus vzkaz Poláků a Jana Rippera, že nesouhlasí s útlakem Polska a budou bojovat za jeho svobodu.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Prameni vévodí obraz čenstochovské madony s dítětem.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
O Josefově pramenu historické zdroje mlčí. Jeho obnovu provedli v roce 2002 za podpory Jesenické nemocnice L. Abt, L. Němčík a M. Henner.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Podobně málo informací je známo také o prameni Drahuščinu, který se nachází nedaleko.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Vodou jej napájí Müllerův pramen ležící o deset metrů výše. Založila jej v roce 1934 rodina Müllerů pocházející z lázní. I tento pramen v nedávné době prošel rekonstrukcí.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Mariin pramen nechal roku 1862 postavit německý šlechtic na počest manželky pruského vyslance v Římě, která se v té době léčila v jesenických lázních.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek
Malebné okolí jesenických lázní skrývá pramenů, pomníčků či vyhlídek osm desítek. Jejich objevování zabere návštěvníkovi zdejšího kraje několik výletů.
Zdroj: DENÍK/Petr Krňávek