Žraloci velrybí jsou extrémně ohroženým živočišným druhem.

Odhady naznačují, že jejich celosvětová populace za posledních 75 let klesla na polovinu.

Zdroj: Pixabay

Podobně jako mají smůlu nosorožci, že mají nosní rohy, mají tito obři smůlu, protože mají ploutve.

Zdroj: Shutterstock

Polévka ze žraločích ploutví je pochoutkou, a to nejenom v asijských státech.

Zdroj: Rosyid A Azhar / Shutterstock

Biotop žraloků narušuje také stále populárnější potápění s těmito majestátními tvory. V Austrálii jsou proto cestovní kanceláře, které ho nabízejí, regulovány.

Zdroj: Shutterstock

Platí ale i druhá strana mince, pokud se tento druh turismu za obřími žraloky praktikuje odpovědně, může naopak tento druh pomoc zachránit.

Zdroj: Shutterstock

Například na Maledivách jsou tito žraloci oblíbenou atrakcí, ale omezení určená k jejich ochraně jsou často porušována.

Zdroj: Shutterstock

Polévka ze žraločích ploutví je pochoutkou, a to nejenom v asijských státech. Často také končí jako vedlejší úlovek v tuňákových vodách.

Zdroj: Shutterstock

Kvůli jejich ochraně vytvořil v roce 2003 australský mořský biolog Brad Norman jejich otevřenou online fotografickou databázi s názvem The Wildbook for Whale Sharks.

Zdroj: Shutterstock

Databáze je propojena s technologií americké vesmírné agentury NASA, která díky snímkům mapuje polohu žraloků i jejich směr pohybu.

Zdroj: Shutterstock

K dnešnímu dni do ní bylo vloženo přes 70 tisíc snímků z více než 50 lokalit, což z ní činí jeden z největších projektů ochrany přírody na světě.

Zdroj: Shutterstock

Brad Norman tyto charismatické tvory studuje již více než 25 let. Nejprve s nimi plaval v tyrkysových vodách útesu Ningaloo u severního pobřeží západní Austrálie.

Zdroj: Shutterstock

Fotografie odeslané do The Wildbook for Whale Sharks jsou analyzovány algoritmem, který skenuje skvrny a pruhy na kůži ryby.

Zdroj: Shutterstock

Ty mají žraloci stejně jedinečné, jako mají lidé otisky prstů.

Zdroj: Shutterstock

Program dokáže žraloka identifikovat a přiřadit ho v databázi.

Zdroj: Shutterstock

Algoritmus pracuje s kožními značkami žraloků podobně, jako když teleskop v temném vesmíru hledal nové hvězdy. Vzory žraločích skvrn jsou totiž podobné kupám hvězd na noční obloze.

Zdroj: Shutterstock

Údaje o poloze žraloků a jejich migračních trasách pak ovlivňují strategie při ochraně jejich stanovišť.

Zdroj: Shutterstock