Při vypuknutí požáru přispěchali s vědry na vodu téměř všichni občané, aby vytvořili dvě řady živého řetězce. V jedné směřovala plná vědra k požáru a druhá řada podávala prázdná vědra z ruky do ruky zpět ke zdroji vody. Pro usnadnění práce pořídilo město v roce 1850 tlakovou pumpu, do jejíž nádrže lidé nalévali vodu a ta se pak pod tlakem snadněji dostávala k ohni.

Od té doby uteklo hodně vody. Změnila se technika, Vidnava se rozrostla, ale svou roli ochránců berou hasiči stále vážně. Proto také touží po nové cisterně, která by nahradila třicet let staré auto.

„Vidnava leží docela bokem a dlouho trvá, než sem někdo přijede. Takže kromě zdraví je naším snem nové auto,“ řekl velitel vidnavských hasičů Robert Škorvánek.

Vedení radnice se hasičům jejich sen pokouší vyplnit. V rámci přeshraniční spolupráce požádalo město o dotaci z evropské unie.

„Naši hasiči jsou zařazení ve dvojce. Jezdí pomáhat i do okolních obcí. Svou práci si odvádí velice dobře a jsem přesvědčená, že si kvalitní techniku zaslouží. Navíc jsme pětadvacet kilometrů daleko od profesionálů z Jeseníku, odkud jsou dojezdové vzdálenosti velké. Vidnava leží na hranici s Polskem a také tady máme kulturní památky, které s obtížemi opravujeme a které je třeba chránit. Nejdůležitější je ale ochrana života lidí,“ uvedla starostka Vidnavy Eva Pavličíková (ČSSD).

Hasiče ve Vidnavě v poslední době zaměstnává velká voda. Problémy s povodní tady řeší prakticky každý rok, i když koryto Vidnavky je od povodní v roce 1997 rozšířené.

„Nejhůře je na tom dolní část města. Letos jsme dokonce museli evakuovat lidi. Naštěstí u nás máme dost dobrovolníků. Když jsme vyhlásili rozhlasem, že potřebujeme pomoci, lidi se seběhli a pytlovali písek,“ pochválil své sousedy Škorvánek.

Na oplátku se zase hasiči starají o kulturu a sportovní vyžití. Podařilo se jim obnovit tradici plesů. Nejvíc se ale ve Vidnavě těší na prvomájovou hasičskou soutěž O pohár starostky města. Závod se totiž běží přímo v ulici města ústící na náměstí.

„Je to adrenalin. Myslím si, že není třeba, aby lidi za námi chodili na hřiště za město, my si je raději vytáhneme z domu ven,“ dodal Škorvánek.