Mikulovičtí dobrovolníci mají povinnost vyrazit k zásahu do pěti minut. Kvůli větší pohotovosti zřídila radnice před dvěma lety profesionální obecní jednotku.

„Potřebovali jsme mít zabezpečenou ochranu. Máme dobrovolnou jednotku, ale hodně chlapů pracuje přes týden mimo region,“ zdůvodnil zřízení pětičlenné posádky profesionálů místostarosta Mikulovic František Kadaňka.

„Náš poslední největší zásah byl předloni ve Zlatých Horách při požáru okálu, kde v plamenech zahynul manželský pár,“ zavzpomínal velitel sboru Jiří Zapletal.

Mnohem častěji zaměstnává mikulovické hasiče voda, záplavy se sem vrací s železnou pravidelností. Prubířským kamenem pro všechny byl rok 1997, kdy povodně spláchly kus vesnice z mapy.

„Kdo tento rok zažil, tomu naskakuje husí kůže, když se v korytě začne voda zvedat,“ řekl bývalý velitel hasičů Milan Hinšt.

Koryto Bělé je od té doby širší a břehy vyčištěné, takže od pohromy před dvanácti lety zasahují dobrovolníci hlavně při odčerpávání sklepů.

„Problémem jsou strouhy, které jsou v zahrádkách, a o které se lidi nestarají. Pak nám teče přes dědinu šedesát centimetrů vody,“ řekl Milan Hinšt.

Mikulovická jednotka má třiatřicet členů, z toho osm žen. Velkou bolestí Mikulovic je vysoký průměrný věk. Děti a mladé práce u záchranářů netáhne.