Na úspěšně akci se po krátké pauze znovu potkal v jednom týmu se svým dlouholetým kamarádem a dalším odchovancem šumperského hokeje Janem Matějkou.

Oba hráči přišli na podzim právě ze zlínské juniorky pomoci svému mateřskému klubu do první ligy mužů. Zatímco Brunec i nadále pokračuje v seniorské soutěži za Draky, Matějka se po několika zápasech vrátil zpět do juniorské extraligy.

Na klání ve Švýcarku se zlínský výběr, v němž mohli figurovat pouze tři hráči ročníku 1988 (ostatní museli být mladší), představil proti Slovanu Bratislava, ruskému Metalurgu Magnitogorsk a domácímu týmu Ambri-Piotta, se kterým se na závěr utkal i ve finále.

„Se Slovanen jsme s přehledem vyhráli 4:1. Druhý zápas se silným Magnitogorskem zvládl náš celek výsledkem 4:2. Potom nás sice domácí Ambri-Piotta porazila 5:4, ale v tomto klání jsme trochu šetřili síly na finále, které bylo na programu ve stejný den odpoledne,“ prozrazuje své zážitky útočník Tomáš Brunec, autor vítězného gólu proti Magnitogorsku, v němž se strhla nevídaná hromadná bitka.

„Rusáci byli hodně nalítaní. Skvěle bruslí a nemají rádi, když se jim chodí do těla. Snažili jsme se tak proti nim hrát důrazně, což nevydrželi nervově a vyprovokovali rvačku. Obě střídačky naskákaly na led, ale musím přiznat, že jsme dostali pěkně na hubu,“ popisuje se smíchem šarvátku Brunec.

„Po utkání se však mohl radovat náš celek, protože díky dvěma využitým přesilovkám jsme nakonec Rusy porazili,“ doplňuje současná opora Draků.

Dvakrát se na turnaji zlínští junioři střetli s výběrem domácí Ambri-Piotty. Po porážce ve skupině však českému celku dokonale vyšla odveta, když ve finále hraném pouze na dvě třetiny vyhrál 2:1 a tím i celé klání.

„Vítězství je určitě cenné, ale čekal jsem od soupeřů trochu víc. U Rusů bylo vidět, že mají dril, ti bylo opravdu velice dobří, další mužstva mě trochu zklamala. Slovan neměl moc dobrý tým, ale asi mu chybělo pár hráčů. Nepřesvědčili mě ani domácí Švýcaři,“ přiznává perspektivní útočník.

„Navíc jsme se ve Švýcarsku těšili na sníh, ale turnaj se hrál na jihu skoro u italských hranic. Svítilo tam slunce a rostly palmy,“ žertuje závěrem Tomáš Brunec.