Po posledních dvou duelech v Písku a doma s Berounem asi můžete být spokojený. Dal jste dva góly, k tomu sobotní zásah proti Medvědům na 3:0 výrazně nasměroval Šumperk za třemi body.
Teď mi to tam spadlo dvakrát po sobě, tak snad to bude takto pokračovat (úsměv).

Jaké bylo čekání na první bod v tomto ročníku? Z mládežnických výběrů máte vizitku střelce, ale doposud byla vaše bilance v produktivitě na nule.
Nebylo mi nejlíp, nebyl jsem na tom psychicky dobře, prostě jsem si nevěřil. Snad jsem to teď konečně protrhl a bude to už jenom lepší.

Letos jste laboroval s operovaným ramenem. Ovlivňuje vás tohle zranění ještě nějakým způsobem?
Už ne. Někdy to bolí, ale dá se s tím normálně hrát. Každopádně cítit to budu asi už pořád.

Můžete popsat vaši branku proti Berounu? Asi nejhezčí gól tohoto zápasu.
No, tak to nevím (smích)… Do poslední chvíle jsem nevěděl, co udělám. Prostě jsem zakvedlal před gólmanem a naštěstí se trefil.

Byl už nějaký příspěvek do týmové kasičky po těch dvou gólech?
Zatím ještě ne, uvidíme, co mi tam kluci vypíší.

Co dnes rozhodlo o vašem vítězství nad Berounem?
Podle mě jsme byli celý zápas lepší, měli tlak, jen škoda, že jsme nedali více gólů. Tradičně nám parádně zachytal Tomáš Štůrala.

Kde byl podle vás zlomový moment sobotního zápasu?
Těžko říct… Myslím si, že se nám dařilo utkání po celou dobu kontrolovat. Ale nejdůležitější asi byly góly na 3:0 a 4:1, takový náskok by se už neměl pouštět.

Zápas se hrál v dost mrazivém počasí. Jaké to bylo na střídačce během hry a na ledě v zápase.
Tentokrát byla opravdu veliká zima. Po skončení třetiny jsem pokaždé rychle spěchal do šatny. A na ledě mě při první nahrávce úplně bolely ruce, jak jsem je měl zmrzlé (úsměv).