A středeční barážové vítězství Draků v Mostu, kde už šumperský výběr prohrával po dvou třetinách 3:0, aby pak Draci zvítězili 4:5 po prodloužení, se opravdu zapíše do dějin šumperského hokeje.
Draci vedou tabulku baráže o 1. ligu a jejich neuvěřitelná bojovnost začíná mít zvuk nejen v moravských druholigových vodách.
Aleši, jste už přece jen hokejový matador, asi jste už zažil pár zápasů, kdy tým hodně prohrával a zápas ještě otočil, ale otočit prohraný zápas baráže o 1. ligu, to je věc nevídaná. A řekněme si na rovinu, zápas v Mostu byl z pohledu Draků už prohraný…
To byl. I když, my si pořád věřili, že to otočíme. V kabině jsme se o druhé přestávce bavili o tom, že ve finále v Orlové jsme také prohrávali a nakonec to otočili, tak proč bychom to nezvládli i v Mostu? Podařilo se nám dát rychle gól a pak jsme opravdu věděli, že vyhrajeme. On Most nehrál nijak zvlášť dobře, ale čtyřikrát vyjel ze své třetiny a dvakrát z toho dal gól.
Co se dělo v kabině během druhé přestávky?
Seděli jsme a byli jsme na sebe naštvaní, že jsme měli sice tlak, ale jen platonický. Kouč Kučera nás povzbudil, že to přece nezabalíme, že nějaké góly přece dáme. Pak jsem měl nějaký proslov já, pak Hulvič (Jakub Hulva – pozn. red.). A řekli jsme si, že to opravdu otočíme, že to nebudou jen kecy, které necháme v kabině. Máme hráče, kteří umí góly dávat, takže jsme šli do poslední třetiny s tím, že určitě zápas zlomíme. Věděli jsme i to, že Chrudim s Pískem prohrává a že když vyhrajeme, půjdeme na první místo.
Jak vypadala vaše cesta z utkání v Mostu? Je to několik hodin v autobusu, ale po takové výhře, to se asi vrací domů dobře, že ano?
Ono se říká, že po výhře vás nic nebolí a únava je rychle pryč a je to pravda. Chvíli jsme to v autobuse rozebírali, řekli jsme si, jak strašně jsme dobří (smích), ale pak jsme odpočívali. Domů jsme dorazili někdy kolem půl třetí ráno, já pak usnul až někdy o čtvrt na pět ráno, byl jsem z utkání ještě plný adrenalinu a nemohl jsem usnout. A ráno byl normálně trénink. Není to někdy opravdu lehké.
Ono se teď pořád mluví o tom, jaká jste parta, že to je ten důvod, proč se tak daří. Opravdu je to o partě?
Jednoznačně. V Šumperku byla vždy dobrá parta, hlavně v druholigových sezonách, ale to, jaká je teď, to je prostě super parta. Prostě se to letos sešlo neuvěřitelně.
Nemohu si pomoci, ale mám pocit, že vedení klubu letos trošku ustoupilo od někdy až bezhlavého nákupu v uvozovkách slavných hráčů, nechalo to tak nějak osudu, tým je tvořen i hráči místními a mladými, a ejhle, ono to funguje!
Ono to asi není o tom, že to vedení klubu nechalo osudu, myslím si, že tuhle vizi místních a mladých hráčů si musel prosadit kouč Radek Kučera, a zaplať pánbůh za to. Přestaly se peníze cpát do starých hráčů – i když třeba já se už za staršího hráče považuji (smích) – a na těch mladých je vidět, jak se chtějí předvést. A jsou to všichni povahově hráči, kteří jsou do party. Hrají úžasně. Ty výsledky jsou i odměna vedení klubu, že těm mladým hráčům byla dána šance.
Vyhráli jste 2. ligu, nyní vedete baráž, ta sezona zatím ani lepší být nemůže…
To opravdu ne, škoda jen toho zápasu v Chrudimi…
To by ale pak už bylo po baráži, to by bylo jasné, že postupujete.
Ale to bych se vůbec nezlobil. Je to náročné, třeba teď sotva pletu nohama.
V letošní sezoně jste ještě ani jednou neprohráli na domácím ledě, dvaatřicet výher v řadě, to je neuvěřitelné. Pamatujete nějakou podobnou sérii?
Ano, ani jednou jsme doma neprohráli ve Zlíně v osmé třídě (smích), ale v mužích jsem o podobné sérii neslyšel, natož abych ji zažil.
Doma odehrajete ještě dva zápasy, to by bylo neuvěřitelné tuhle sérii udržet.
Uděláme pro to absolutně všechno, kvůli těm lidem, co nás povzbuzují. Fanoušci za námi přijeli i do Mostu, to jsme koukali jako blázni, takovou dálku za námi jeli. Já je obdivuji. A co předvedli třeba v Chrudimi, to se nedá popsat, to bylo úžasné.
Jak moc máte už vybité baterky? Sezona je dlouhá, ale vaše třetí třetiny, to je neuvěřitelné, kdyby se hrála i další třetina, Drakům by to asi vůbec nevadilo.
Tak tady je výhodou, že máme mladý tým, mladí hráči dlouhou sezonu absolvují přece jen lehčeji než starší hráči. Červ, Hasák, Hulvič (Červenka, Haas, Hulva – pozn. red.), to jsou blázni na bruslích, co ti vydrží. Ti mohou hrát pořád. Ono se vyhrává, daří se nám, takže pak je to o to snazší, ale i tak řadu našich hráčů obdivuji, co vydrží.
Za týden je konec, není to škoda, skončit takovou sezonu?
Na jednu stranu to škoda je… Taková krásná sezona.
