Nový trenér Draků vzkazuje: Budu kousat!

Vstoupit na střídačku šumperských Draků, to jistě chce kus odvahy. Možná i proto trvalo takovou dobu, než 16. října odvolaného Petra Rutara nahradil nový trenér. A soudě podle jména, čekání mělo smysl. Jiří Režnar platí v hokejové branži za velikého odborníka i srdcaře zároveň. A ihned po svém příchodu do Šumperku hlásí: „Chci postoupit!“

Téměř každou odpověď provází smích, Jiří Režnar je evidentně pozitivního smýšlení.

Máte za sebou první trénink v novém angažmá, jaké máte pocity?
(smích) Potkal jsem se s hráči, kteří jsou zde kvalitní: Meluzín, Duba, Maláč, jsou tady mladí kluci, kteří se s hokejem sžívají. A pocity? Ty mám jako po tréninku. (smích)

Na pocity se ptám proto, že jste přeci jenom vyššími soutěžemi protřelý trenér. Co rozhodlo, že jste vzal v uvozovkách jenom druhou ligu?
Měl jsem nabídek více, ale po setkání s panem Velčovským jsem se rozhodl pro Šumperk. Ten chce zpátky do první ligy, pro Šumperk hovoří i profesionální zázemí a fanoušci. Já jsem už přes dva měsíce bez angažmá, už mě svrbí ruce. Prostě jsem si řekl, že vezmu Šumperk, tak jsem tady, jdu do toho.

Víte něco o šumperském hokeji? Kde je třeba zimní stadion?
(smích) Ale to víte, že ano. Mládežnické celky často jezdí do Šumperku, znám Draky z první ligy, znám řadu lidí, kteří se pohybují okolo šumperského hokeje.

Za několik posledních let v Šumperku žádný trenér nepřežil zdaleka celou sezonu. Je to takové pohřebiště hokejových trenérů. Co vy na to?
(smích) Tak to v hokeji či fotbalu chodí. Někdo vydrží několik let, někdo nevydrží do švestek. Mě odvolali v Havířově pár dní před startem ligy bez varování, bez náznaku, tohle řemeslo prostě takové je. Pokud se týmu daří, je trenér vynášen do nebes, když se nedaří, tak všechna sláva polní tráva.

Šumperk letos do sezony navzdory ambicím vstoupil výsledkově špatně. Máte nějaké vysvětlení, proč se tak kvalitnímu týmu tolik nedařilo?
Tohle je mi záhadou. Ale je otázka, zda v tom něco hledat, prostě jim nevyšlo pár zápasů. Vezměte si v extralize Budějovice, to je podobný případ.

To bych nesouhlasil, Draci hrají jen druhou ligu. Budějovice jsou profesionálové v profesionální soutěži. Draci jsou profesionálové mezi většinou amatérskými týmy.
Hm, to je pravda.

Nicméně Draci bez trenéra neztratili bod, nyní jste tu vy, ale Šumperk čekají po lehčích soupeřích souboje s těmi lepšími. A může se prohrát, i s vámi za zády…
Ale to se může stát, určitě přijdou i nějaké prohry, je to sport. A může se klidně stát i to, že do Vánoc tady nevydržím. (smích)

Víte o případu, že by byl hokejový tým tak dlouho bez trenéra?
To nevím.

Trénoval jste někdy druholigový tým?
Nikdy. Přiznám se, že z toho mám trošku strach, ale v Šumperku se dělá hokej profesionálně. Nedokázal bych trénovat tam, kde hráči chodí na led až po práci. Nevěděl bych, jak se k takovým hráčům chovat. Kluk přijde utahanej ze zaměstnání a já bych na něho ještě pořvával na ledě. To si nedokážu představit.

Vedení Draků se vůbec netají svými ambicemi a rozpočtem. Není to příliš zavazující?
Svým způsobem ano, ale třeba hráči od začátku ví, do čeho jdou, když podepíší se Šumperkem smlouvu, takže bych se této otevřenosti nebál. Nejdou si po práci zahrát hokej, ale mají cíl postoupit do první ligy.

A vy máte ten stejný cíl…
Jasně. Já se nechci schovávat, já chci kousat.

Takže první, koho pokoušete, bude v neděli Orlová.
(smích) Já v to doufám.