Před časem si populární kapitán Draků připsal ve svých šestatřiceti letech premiéru v naší nejvyšší soutěži a záhy se dočkal také prvního extraligového gólu.
O víkendu se následně v přesilovce postaral o druhou zlínskou trefu v šestém utkání čtvrtfinále s Brnem, které nakonec Berani ovládli jasným výsledkem 5:0 a vynutili si tak rozhodující duel na ledě Komety.
„Měl jsem určitě velkou radost, protože ty první dva góly během úvodních pěti minut sobotní zápas hodně ovlivnily. Tímto jsme se rychle dostali do trháku, soupeř byl potom jako opařený a nám se povedlo do konce první třetiny sobotní utkání definitivně zlomit v náš prospěch," prozradil ke svému prvnímu střeleckému zápisu ve vyřazovacích bojích Aleš Holík, cenný kotouč si ale tentokrát neschoval.
„Mám pouze schovaný puk ze svého premiérového gólu v extralize, který jsem dal proti Vítkovicím," prozradil dále šumperský zadák ve službách Zlína.
Na extraligu se pak Aleš Holík adaptoval poměrně rychle, navíc v současnosti patří v kádru Ševců k hlavním oporám, na ledě dostává hodně prostoru, hraje přesilovky i oslabení, coby obránce je i produktivní, když si ve čtyřech duelech play off připsal branku a dvě asistence, k tomu má dva plusové body.
„Zlín mě bral s tím, že potřebuje zlepšit přesilovky, které se mně hodně dařily v Třebíči. Za tolik prostoru na ledě jsem opravdu moc vděčný. Jako nováček v extralize si tohle všechno samozřejmě užívám a doufám, že si to ještě užiju a sedmé utkání na Kometě zvládneme," přeje si Aleš Holík.
Asi těžko může být v hokeji něco dramatičtějšího než sedmý zápas v sérii. Duel pravdy, kde už mnohdy příliš nehraje roli ani výhoda domácího prostředí. Co podle Aleše Holíka bude rozhodovat v posledním klíčovém souboji mezi Kometou a Zlínem.
„Takový zápas rozhodují maličkosti, nějaká využitá přesilovka, individuální chyba, tady už to bude o nervech, kdo je udrží lépe na uzdě, bude úspěšný. Ani to domácí prostředí nemusí být rozhodující, i když zrovna v Brně panuje opravdu bouřlivá divácká kulisa," říká obránce, který ve Zlíně nastupuje se čtrnáctkou na dresu.
Kromě porcí minut na ledové ploše se pak Aleš Holík musí popasovat v rozhodujících fázích sezony rovněž se zvýšenou pozorností novinářů. S tímto však tradičně sdílný hokejista nemá sebemenší problém.
„I tohle je součást naší práce. Třeba teď během play off máme na každém tréninku někoho od novin. Osobně cítím zvýšený zájem médií, ale že bych z toho lítal v oblacích, to zase ne," směje se Aleš Holík.
Určitá „sláva" je na druhou stranu vykoupena tím, že v posledních dnech se příliš doma neohřeje, přesto si může být jistý podporou své rodiny.
„Určitě mi fandí a užívají si to společně se mnou. Manželka s dětmi dokonce byla na každém domácím zápase ve Zlíně, když se hrálo na Kometě, koukali na hokej v televizi," těší jej podpora nejbližších.
„Konečně jsme tak děti naučili sledovat zápasy, doposud je to moc nebavilo. Dokonce můj tchán údajně místo seriálu Ulice sledoval hokej a to už je co říct," doplnil se smíchem Aleš Holík, který si letos hokeje užívá opravdu vrchovatě.
V rámci tohoto ročníku má již v nohách základní část 1. ligy v barvách Šumperku a vyřazovací prvoligové boje za Třebíč, teď absolvuje play off ve Zlíně.
„Na rovinu musím přiznat, že jsem měl strach, jak to všechno budu fyzicky zvládat, ale zatím se cítím velice dobře. Vzhledem k tomu, co mám odehráno, tak ani nejsem nějak unavený. Ale třeba teď ve Zlíně mi hodně pomáhají i spoluhráči, hraje se hodně hlavou, takže někdy toho člověk nemusí tolik nabruslit. K tomu série s Kometou není příliš vyhrocená, že by se to nějak řezalo, prostě zatím jsem v pohodě," prozradil s úsměvem na závěr Aleš Holík.