Po utkání totiž majitel prostějovského klubu Zdeněk Zabloudil vydal prohlášení, kde naznačuje, že se o zápase mohlo rozhodnout jinde než na ledě. „V žádném případě tomu tak nebylo, to rezolutně odmítáme,“ říká na úvod za všechny dvaatřicetiletý útočník Novosad.

„Chtěli bychom se před fanoušky očistit, aby slyšeli také náš názor,“ vysvětluje urostlý obránce Kučírek, z jakého důvodu se hráči s redaktory Deníku sešli. „Nechceme, aby si mysleli, že prodáváme zápasy. Máme čisté svědomí. Snažíme se vymotat z té šlamastyky, do které jsme se na úvod sezony dostali, ale jde to pomalu. Tohle nás ještě sráží,“ doplňuje kapitán Jestřábů Roman Hlouch.

Na projevech i tvářích hráčů je patrné velké rozladění, ale zároveň i odhodlání se k dané věci postavit čelem. „Jde o to, abychom z toho vyšli se vztyčenou hlavou. Já tady za celou kabinu říkám stoprocentně, že se nic takového nestalo. Za to můžu dát ruku do ohně,“ nebojí se čtyřiatřicetiletý Hlouch.

Uznáváme, že na hokej se nedalo dívat

On i jeho kamarádi chtějí obhájit svoji čest. Svůj špatný výkon, který v zápase převedli, ale rozhodně neobhajují.

„Uznáváme, že se na ten hokej nedalo dívat. Začátek byl ještě jakžtakž dobrý. Kdybychom během prvních deseti minut dali čtyři góly, bylo by po zápase,“ přemítá kapitán. „Chtěli jsme vyhrát, strašně moc, ale prostě to nešlo. Byl to den blbec,“ přidává se forvard Duba. „Byli jsme špatní, když už jsme s tak hrozným mančaftem uhráli remízu a pak prohráli na penalty, ale nikdo nás nemůže osočit z toho, že bychom prodávali zápasy,“ říká důrazně Kučírek.

Zabloudilovo prohlášení vyvolalo mezi fanoušky velké pozdvižení. A právě možné ztráty důvěry obyčejných fandů se hráči bojí nejvíc.

„Bohužel to není tak, že jedna paní povídala. Když to vyhlásí rovnou majitel klubu, tak tomu ti lidi uvěří,“ myslí si Novosad. „Jak se na nás teď budou dívat? Co když třeba někdo z nás bude muset jít hrát jinam? Co mu asi řeknou? Tohle pro nás není dobrá reklama,“ kroutí hlavou zkušený útočník, který v minulé sezoně pomohl Šumperku k postupu do první ligy.

Prostějov do letošní sezony vstoupil katastrofálně, ještě před měsícem uzavíral tabulku druholigové skupiny Východ. Pak ale přišel zlom a z posledních devíti zápasů prohráli Jestřábi v základní hrací době jediný. „Přece každý musí vidět, že naše výkony mají vzestupnou tendenci, v podstatě bodujeme v každém zápase,“ říká Novosad. „My jsme rádi, že jsme se z posledního místa dostali bod za play-off. Tohle teď ale nikdo nevidí,“ dodává smutným tónem jindy veselý chlapík.

Na straně hráčů stojí i fakt, že za tříbodové vítězství proti Břeclavi měli finanční motivaci přímo od klubu. „Hráli jsme o svoje peníze. Měli jsme od vedení vytyčený cíl, že musíme za nějakou dobu udělat určitý počet bodů. K tomuto cíli nám scházely poslední tři body. Jestli si někdo myslí, že jsme tak hloupí, že bychom vsázeli proti sobě, ještě doma před vlastními diváky …“ raději nedořekne větu Hlouch. „Nejvíc mě vytáčí, že nám nikdo nevěří,“ dodá vzápětí.

Dvacet lidí z kostela a katolická NHL

Šestice mazáků se také shoduje, že se jejich tým rázem ocitl ve velmi rozporuplné pozici. Stínu nekalých praktik se teď bude zbavovat jen velmi obtížně. „Bát se hrát, že nějaký zápas skončí remízou, to přece nejde. Podívejte se na výsledky druhé ligy, to by nemohl věřit nikdo ničemu,“ bere si slovo znovu jestřábí kapitán.

„Řeknu to úplně primitivně, ale podívejte se na naši fotbalovou reprezentaci. Ti to taky prodávají, když hrají takhle špatně?“ ptá se řečnicky. „Jsi jednou člověk, každý má nárok na chybu. Je to v každé práci, něco děláte dvacet let perfektně a pak uděláte zmetek, to se prostě stane,“ přitakává Novosad.

Jenže tohle lidé vědět nechtějí. Skandál je zajímá podstatně víc. „Já přišel do Prostějova ze Šumperku a mám pocit, jako by si všichni mysleli, že tady všichni sází. Tady kdyby hrálo dvacet lidí z kostela katolickou NHL, tak si stejně všichni budou myslet, že sází,“ vytváří neobvyklou konstrukci.

Na oficiálním klubovém fóru se prakticky okamžitě po zveřejnění prohlášení objevily „zaručené“ informace, kdo koho kdy v jaké sázkové kanceláři viděl. „Neříkám, že si nikdo nejde vsadit na jiné zápasy, na extraligu, vždyť to je přece normální. Většina lidí, co se zajímá o sport, tak sází,“ argumentuje Roman Hlouch.

„Pomalu nemůžeme ani do města na kávu, někam si sednete a lidi si na vás ukazují jako na někoho, kdo prodává zápasy,“ přidává další pohled Duba, který na Hanou zamířil rovněž z postupujícího Šumperku. „Nejlepší by bylo, kdyby se na to sázkové kanceláře vykašlaly, na druhou ligu by se vůbec nedalo sázet a byl by klid,“ nabízí možné řešení Hlouch. „Jenže to se bohužel nestane,“ konstatuje.

Ublížily předsezonní ambice?

Jediný způsob, jak podobným spekulacím učinit za dost, je začít vyhrávat. Sami hokejisté věří, že sezona ještě není zdaleka ztracená. „Ještě není ani konec druhé čtvrtiny a my už jsme dotáhli osmý flek. Po třetí čtvrtině můžeme být klidně čtvrtí. Z těch sraček se dostáváme postupně,“ říká expresivně Novosad.

„Je to jenom otázka času. Tak jak jsme řekli, že z toho posledního fleku někam půjdeme, tak jdeme,“ přizvukuje Hlouch. Ale prakticky jedním dechem dodává, že tlak, který je v Prostějově na hokejisty vytvořen, je možná až neúměrně vysoký.

„Lidi si musí uvědomit, že když pořád musíte řešit nějaké problémy a je teprve půlka sezony, tak se vám opravdu nehraje dobře. Je tady spousta zkušených kluků, ale na tohle není zvyklý nikdo. Když máte svůj klid, můžete hrát dobře, a když jste pod tlakem, byť jako zkušený hráč, tak to někdy prostě nejde.“

Obzvláště na prostějovském kapitánovi jde během schůzky vypozorovat, jak moc ho daná situace frustruje. „Nejhorší je, že už vás to opravdu unavuje. Pořád musíte s někým něco řešit. Tady to řešíme s majitelem, s trenérem, mezi sebou. Jdete někam na večeři a každý přijde a ptá se, co s vámi je. A to je pořád dokola. To už se nedá ani vydržet,“ vypráví Hlouch.

„Nejsme stroje, nejde být celý život nejlepší, celý život jen vyhrávat.“ Situace Jestřábů je o to svízelnější, že před startem sezony z prostějovského stadionu otevřeně zněly cíle o postupu do první ligy. A za tyto ambice si na klubu nyní každý soupeř rád smlsne. Nebylo to tedy neuvážené takto otevřeně hovořit o takto vysokých cílech?

„Já si myslím, že se o tom možná nemuselo mluvit tak hlasitě. Ale zase na druhou stranu, když jste majitel a narvete do toho tolik peněz, tak musíte mluvit podobně, abyste nalákali sponzory. To má vždycky dvě strany,“ uvažuje Hlouch. „Je pravda, že majitel viděl přípravu, ve které nám to šlapalo. Pak si myslel, že to půjde samo. My jsme si to bohužel mysleli asi taky,“ přiznává Lukáš Duba.

Fanoušků nám bylo až líto

Všichni pak svorně tvrdí, že jsou odhodlaní fanouškům ukázat, že umí bojovat daleko víc, než ukázali v domácím zápase s Břeclaví. Bez jejich vydatné podpory to ale nepůjde. „Potřebovali bychom větší trpělivost jak od vedení, tak od fanoušků. To, že se nepovede nějaký zápas, se stát může,“ opakuje Hlouch.

„Zase na druhou stranu, i když jsme prohrávali, tak s námi jezdili, fandili. To jádro těch nejvěrnějších fanoušků je tak bezvadné, až jsme je obdivovali. To jsme si říkali, že už je nám jich i líto, protože ten začátek fakt stál za ho…,“ vzpomíná si prostějovský kapitán dobře.

První šanci odčinit domácí blamáž s břeclavskými Lvy budou mít už dnes. Úkol je to však hodně obtížný. Od 18.00 se totiž postaví vedoucímu týmu tabulky z Orlové na jeho ledě. Zbraně se ale neskládají předem.

„Venku hrajeme líp než doma,“ připomíná Duba.