A premiéra to byla vítězná, navíc ve velkém stylu. Svým výkonem přispěl k jasnému vítězství nad Slezanem v poměru 12:2. Po závěrečném hvizdu si tedy mohl vychutnat tradiční děkovačku s fanoušky.

Byla nějaká nervozita před premiérovým soutěžním zápasem za muže?

Nervózní jsem ani moc nebyl. Kluci mi slíbili, že se budou poctivě vracet a řekli mi, abych si to hlavně v bráně užil. V tabulce máme velký náskok, takže jsem nebyl pod nějakým tlakem, navíc spoluhráči mi opravdu hodně pomohli, když hráli dobře dozadu, takže jsem ani moc práce neměl.

Jak moc byl pro vás důležitý první zákrok, který přišel hned na začátku utkání?

Tímto to ze mě všechno spadlo. Šlo o střelu od modré čáry, kterou jsem moc neviděl, naštěstí mě trefila, šla vedle, ale soupeř to vrátil před prázdnou a podařilo se mi tam na poslední chvíli skočit a pokrýt puk lapačkou.

O vašem nasazení do hry už se vědělo delší dobu. Kdy vám trenér Martin Janeček oznámil, že si zachytáte za Draky?

Kouč mi oznámil, že mě chce zkusit kvůli play off, kdyby se tam náhodou něco stalo a někdo z mých kolegů se třeba zranil. Že půjdu do brány, už vím asi měsíc. Jen se rozhodovalo, jestli to bude už s Opavou nebo až proti Kopřivnici.

Asi byla pro vás výhoda, že jste naskočil do utkání z pozice gólmana, jenž pravidelně chytá, když nastupujete v extralize za šumperské juniory.

To je pravda, tohle byla výhoda. Určitě by bylo o dost složitější nastoupit coby brankář, který jen dlouho dělal náhradníka a nechytal. Asi bych nevěděl, do čeho jdu. Utkání za muže jsem se snažil brát jako normální zápas a připravoval se stejně, jako když jdu chytat za juniorku.

Jaký byl pro vás coby gólmana zásadní rozdíl v utkání juniorské a seniorské soutěže?

Hra mezi dospělými je rychlejší, střely tvrdší, hraje se techničtější hokej, ale v juniorech to má také svou kvalitu, působí tam plno kluků, kteří už naskakují za i muže, v některých věcech to je hodně podobné.

První mistrovské utkání za muže, kdo se na vás všechno přišel podívat?

Přišel brácha, dorazil i táta s dědou, kamarádi, jenom mamka se omluvila, protože zrovna nemohla.

Berete v tuto chvíli zápas s Opavou jako takový vrchol kariéry? V Šumperku hrajete od přípravky a nyní jste poprvé nastoupil i za muže.

Takto jsem nad tím nepřemýšlel, ale asi by se to dalo v tuto chvíli tak nazvat. Vždycky jsem si přál chytat doma v Šumperku za muže. Jako malý kluk jsem se chodil dívat na zápasy, sledoval jednotlivé hráče, teď s některými mohu hrát a být v jedné kabině, užívám si to.

Tento rozhovor pak není váš první. Jeden vznikl už kdysi dávno, když jste začínal v přípravce. Tenkrát jste uvedl, že pokud nebudete v dospělosti brankář, tak chcete být kriminálník (myšleno samozřejmě kriminalista), vzpomínáte?

(velký smích) No jo, to bylo úplně v těch začátcích. Babička jako soudkyně z toho tehdy neměla moc radost, když si ten článek přečetla. (opět smích).