Coby asistent a od čtvrtku hlavní kouč prvoligového týmu šumperských mužů smutní kvůli sestupu do 2. ligy, jako hráč Lanškrouna byl tahounem ve finále krajské soutěže se Skutčí, které Lanškroun vyhrál a má právo postupu do krajské ligy.

Jak jste se tak najednou ocitnul v týmu Lanškrouna?
Jejich trenér Mirek Vicenec oslovil prezidenta Draků Vladimíra Velčovského, jestli by neměl tip na někoho, kdo by jim pomohl vybojovat postup do play off. Pan Velčovský požádal mě a já si řekl, proč ne.

A Lanškroun skoro zázrakem do play off postoupil a pak došel až do finále, které vyhrál ve dvou zápasech…
No, tak nějak. Lanškroun měl ztrátu na příčky zaručující play off, ale s hodně velikým štěstím jsme se do vyřazovacích bojů dostali a pak to mělo i ve finále šťastný konec. První zápas ve Skutči jsme vyhráli o gól, doma jsme pak prohrávali 1:4, ale nakonec jsme 5:4 vyhráli.

Všichni vás v Lanškrouně hodně chválí…
Ale tak, nemůžu hodnotit sám sebe, ale je pravda, že jsem asi pomohl výkonem na ledě i radami.

Vy jste hrál celý život nejvyšší hokejové soutěže, teď jste naskočil do amatérské úrovně, je to rozdíl?
Tak určitě. Krajskou soutěž hraje i řada opravdových amatérů, takže když mezi ně přijde někdo, kdo prošel třeba mládežnickými týmy Šumperku, je to hodně poznat. Hodně hráčů v krajské soutěži má poměrně veliké potíže s bruslením, v tom vidím největší rozdíl mezi hráči, kteří hokej výkonnostně trénovali, a těmi amatéry.

Nebyl jste jediným vyslancem šumperského hokeje v Lanškrouně.
Ještě tam hrál Rosťa Pilavka, oba bratři Langrové, Jurka, právě tihle ten tým táhli, bylo znát, že prošli drilem v mládežnických týmech Mladých Draků.

Sledovala lanškrounská veřejnost tuhle událost?
Velmi, na finále bylo snad sedm stovek diváků, bylo to velmi hektické, emotivní, fanoušci byli nadšení, byl to pro mě moc hezký hokejový zážitek.

Přečtěte si:

Draci tlačí Lanškroun do ligy

Bývalí Draci pomohli Lanškrounu k postupu

S Lanškrounem postupujete, se Šumperkem sestupujete…
Ano, to je pro mě věc, která mě opravdu moc trápí, ale už s tím asi nic neuděláme.

V týmu došlo k hodně změnám. Vy jste nahradil hlavního kouče Jiřího Otoupalíka, hodně hráčů bude nahrazeno šumperskými juniory, jak přistoupíte k utkáním, ve kterých už o nic nejde, tedy z hlediska záchrany soutěže?
Já měl k hráčům proslov, ve kterém jsem se snažil vysvětlit, že se nemá cenu dívat na tabulku, že každý hraje o svou prestiž. A že do týmu naskočí junioři? Je to opravdu reakce na to, jak řada hráčů odehrála utkání v Mostě a pak doma s Berounem. Než takhle, to raději budeme ohrávat domácí juniory.

Čím to je, že tým nezvládl rozhodující zápasy o záchranu?
My nad tím v realizačním týmu dumali, ale prostě nevíme. Trápí nás to, ale vážně nevíme, co se s hráči stalo.

Nebojíte se blamáže s juniory, kteří nemají s dospělými soutěžemi žádné nebo vůbec žádné zkušenosti?
Ani ne, copak třeba utkání s Berounem, kde junioři nehráli, nebylo ostudné? Naopak čekám, že pro mladé hráče to bude veliká výzva. Oni ve své soutěži září, hrají velmi dobře. Určitě velkou část toho umu přenesou i do zápasů mezi dospělými. Proto třeba začnou zápas v Prostějově jako lajna spolu, jenom kdyby to moc nešlo, rozházel bych je mezi ostatní hráče.

Gólmanskou jedničkou bude v Prostějově také junior Marek Peksa, proč?
Protože mu chceme dát šanci odchytat celé utkání. Navíc Peksa je nyní výkonnostně na podobné úrovni, jako je Radek Tihlář. Ten dostal několikrát svou šanci v 1. lize. Více bych Tihláře nekomentoval.